černá sjezdovka U Kovárny
chrrr, chrrrr ….polední klid U Kovárny
Nazdar, nazdar kamarádi, předpověď počasí říká , že bude stále lépe a zima. Irča je dnes uvázána na Loučné a JTF sbírá rodinobody. Podle dohody vyjíždíme vlakem do oblak a Perninku, abychom opět projeli a zakroužili v Saských terénech kolem přehrady Carlsfeld, v českých terénech kolem Přebuzi.
Oznámení, že odjezd vlaku je před osmou hodinou ranní, Tukany nerozhodilo a výzva k sportovnímu prožití soboty se neminula účinkem. Telefony zvoní a éterem zní dotazy kdo, kdy a kde. Logistika zafungovala a vlak sbírá Tukany po všech karlovarských nádražích. Bobo, Honza D., Zuzka, Ouroďák, Pušák, David, v plné kráse a síle dorazil i Míra doprovázený Hrobníkem. Vyjíždíme vzhůru ze zmrzlé karlovarské roviny pokryté pokličkou inverze, slunce naplno svítí a v Perninku jsme rychle vyskladněni do zmrzlého prašanu a upravených stop. Ještě jsme nestačili připnout lyže a tým svou účastí podporuje i Honza Maďar.
Stoupáme k Schuppenově cestě, někteří zoufalci ještě mažou svá prkénka a již se za námi práší po Bučinské cestě ve směru k Zaječí hoře. Obloha sytě modrá, bezvětří, paprsky slunce ohřívají vzduch, čerstvě připravený manšetr i vyřezané stopy. Rychlá jízda nahoru a dolů, vítr nám čechrá kučery vlasů pod čepicemi, na Korci přejíždíme hranice, Henneberg za námi a blížíme se k přechodu na Jelení. Zde chvilka na napití, traťovku a německy hovořícím sportovcům ukazujeme záda na Kammloipe, kde pod prudkým sjezdem k Schwarzer Teichu čekám, s foťákem na pády kamarádů. Nedávají mi šanci a tak za nimi rychle vyjíždím prudké stoupání a pak je doháním na odbočce k Přednímu Ostružníku.
Stopa od Bublavy k Přebuzi čerstvě upravená, a kolem nás se jako vítr prohání po manšestru Víťa podpořený svým kamarádem. Proti nám se hrne Míla se synem s cílem dojet na Bublavu. Náš cíl je ovšem jinde a touha obsadit volné židle v šenku restaurace U Kovárny je také silnou výzvou. Ještě sjet ve zdraví černou sjezdovku u hospody a jsme na místě. Otvírám dveře a je s podivem, kolik lidí vytáhlo slunce a modrá obloha do hospody. Nacházím volné sezení, napojen a nasycen pak sleduji výkony Gábiny K. se zbraní v ruce a na běžkách. Zuzka hrabe v batohu a na světlo boží vytahuje stoupací vosky z roku 1975 v maloobchodní ceně 2,50 Kčs za kus a vyšťaveného Hrobníka přemáhá sladký spánek nad půllitrem i v restauračním rámusu. Platíme, Hrobník probuzen a vyjíždíme, již bez Maďara, ve směru k „divadlu“, kde je v prašanu projeta úzká stopa. Pády nestačíme počítat, je na co koukat, diváci tleskají, prašan posléze oklepán a divadlo je za námi.
Slunce pomalu zapadá a my padáme přes Chaloupky kolem Rolavy do Nových Hamrů, kde zjišťuji, že jsme dnes klasicky i bruslením ujeli 40 kilometrů v ideálním zimním počasí a kráse Krušných hor. Ostatní kamarádi Tukani se také nenechali zahanbit a dnes protáhli svá těla kolem Lobzů a i v jiných zasněžených místech…
Podobné články:
Napsat komentář