Sobota nás přivítala správným sportovním počasím, tentokrát na startu nebyli Kabáti, ale hrálo se tam ragby. Hráči se tam furt váleli, ale srabácky na trávě, zřejmě sport pro změkčilce. Bikeři se nejraději válí na skále pokud není k dispozici škvára.
Jirka Puš zavelel směr Ruprechtov (kde čekal náčelník) po trase Kivi, což je procházka růžovým sadem (zvláště některé bajkerky se rádi prochází). Čekání v Ruprechtově bylo asi dlouhé a tak jsme náčelníka našli jak se válí uprostřed silnice (naštěstí tam nic nejezdí). Po té jsme dali ústup do hor přes Odeř, Jezero, Vlčinec rozcestí a dál po žluté po hřbítku do Nejdku. Naštěstí je suchý rok a tak jsme jen trochu brodili v bahně. Žlutou jsme opustili pod Oldřichovem a pes vyhlídku na Imperiál jme padali na Nejdek.
Před Nejdkem jsme nedávě objevenou trasou podle podle Odřichovskýho potoka vypadli u pumpy v Pozorce, po kolmém překonání silnice jme novou zkratkou spadli do údolí Rolavy, pak už jednoduše (náčelník si vzpomněl že je moc sucho a tak nás navedl na bývalou cestu která se změnila v krásný potůček, v kterém však místo vody tekla močůvka – to mělo své výhody nikdo nevystoupil, i když to někde bylo až po náby), přes Smolné pece na Zemanovu stezku (naštěstí Mirka Zemana).
Po prudkém výšvihu (kde měli některé bajkerky potíže s rovnováhou na krásné široké cestě 15 cm – závratě jsou svině) jsme přes krásné sjezdy spadli do Nové Role a pak po stezce přes BoBo můstek a skončili na základně. Šílené davy u Kozodoje (zřejmě si tam na sluníčku prohlíželi kozičky). Po uhašení žízně a hladu jsme u trasy závodu zřídili detašované stanoviště a V.I.P. tribunu U Kubrichtů, kde se některým Tukanům (pomocí pomůcek dodaných pořadateli) podařilo vyburcovat k sportovním výkonům i závodníky, kteří vypadali na to že by radši na místě umřeli.
Petr
Tuk Tuk, to jsem přišel o hodně. Stavěli se ti malí závodníci z Afriky na hlt plzně? …dali také „pivní špurt“ ?