2015 05 05 Tukani Karlovarské brdky

let Tukana

Je úterý a lázeňské lesy jsou připraveny poskytnout azyl osiřelým Tukanům, kteří se sjíždí u ACS tentokrát bez náčelníka a dalších kamarádů, kteří prohánějí „silničky“ po asfaltu nataženému v šumavských hvozdech.

Internetová hlášení podávají nepříznivé zprávy o vývoji okluzní fronty  a tým kontrolovaný Zdeňkem, tentokrát složen z Tukanů, Tukanky Irči a posílen Čočkinem s Jezevcem (zapsáno 17 kusů), vyráží pod vedením Vítka do lázeňských lesů s cílem protrénovat ostré výjezdy včetně „Hadovky“, vyzkoušet techniku sjezdů, vypotit kila, rozepnout a provětrat plíce zanesené prachem ze stavenišť, kanceláří a jiných míst kde se vydělávají peníze. Tuhnická cesta na rozehřátí, na odbočce na stezku k Jezdecké cestě od lavičky obsazené dvěma důchodkyněmi se nese komentář ve smyslu „…mladí blázni“. Necháváme je svému stařeckému osudu a lehký terén k Jezdecké chatě a k lesovně Diana máme za sebou.

Na nikoho se nečeká a první sjezd po Nerudově stezce střídá výjezd k soklu bez Rohanova kříže, který skončil asi ve sběru jako odlámané zábradlí kolem pomníku. Chvilka na vydýchání, krátký pohled na Vary z výšky 496 metrů nad mořem a sjezd volným terénem na „Sokolák“, výjezd k vodárně a Rohanova stezka vede tým kolem lesovny Diana k rozcestí Nad lesní pobožností. Vítek a Čočkin drží tempo k Rusalčině chatě a je tu sjezd pod Ave Maria. Část týmu si věří na volný terén mezi stromy, kořeny a pařezy a zbytek volí ostré pravé a levé na cestě ke stejnému cíli. Práce fotografa je obtížná, nějak nestíhám ale kamarádi čekají.

Jako další vhodná varianta dnešního švihu je zvolen výjezd pod Ave Maria a zkouška odvahy při zdolání „Velblouda“. No tyto aktivity nechávám na mladších, technikou a odvahou vybavenějších Tukanů. Vítek, Martin a Pavel hravě zdolávají, Čočkin to na hraně ubrzdil. Jirka a Pavel to zvládli s lehkým pádem. Druhý, spodní hrb dal i šampión, který se rozhodl to dát ještě jednou a oba hrby sjet s cílem posílit sebevědomí a zanechat záznam jízdy pro studium techniky jízdy v těchto obávaných místech. Potěšení pro kameramana se povedlo a Zdeněk předvedl let hodný Tukana zakončený saltem a válením sudů v bukovém listí ve směru ke Slovanské ulici. Styl letu by mu mohli závidět i skokani na lyžích (video). Naražená žebra, ztracené sklíčko do brýlí a prasklé lanko od šaltru jsou bonusem, na který se bude jistě dlouho vzpomínat.

Zdeněk se s Maďarem odjíždějí napravit škody na Zdenkově bajku, tým se vrhá do zdolání „Hadovky“ a výjezdu ke Karlově vyhlídce. Doháním tým a registruju poznámku Čočkina o nutnosti tréninku „mladej musíš víc trénovat“. Nestačím naplnit plíce horským vzduchem a fofrem sjíždím za ostatními k Ecce Homo. Ještě, že je tu výjezd po žluté a od rozcestí pod Dianou rozcvička na cestě nad Puppem a pak vzhůru kolem lanovky na Dianu obsazenou rusky mluvícími návštěvníky. Z Diany můžete sestoupit pěšky a pohodlně po upravených lázeňských pěšinách, nebo zaplatit jízdné sjet lanovkou, další možnost je přelézt zábradlí a ztratit výšku na úzké stezce v křoví kolem lanovky k Marxově stezce. Chata přátelství, Rusalčina chata, Aberg, Svatý Linhart, lom nad Doubím a obrat ve směru k základně. Sedím na v dobré společnosti, doplňuji ionty a poslouchám hodnocení dnešního švihu a pádu Zdeňka.

Statistika poskytnutá Garminem sděluje, že jsme na 22 kilometrech propletených v lázeňských lesích nastoupali v příznivém počasí 840 metrů. Asi dnes nic moc, ale zážitek, jenž poskytl „letec“ je nade vše.

fotky

video

BoBo