2019 05 25 Král Šumavy


25.5. , vyjíždíme ke startu

Tukaní želízka v ohni … trasa 70km

a další kamarádi na 70tce

máme i políčeno na bednu i na 50ti km trati

Marty je celý žhavý…

… a jsou na bedně 🙂

Říká se, že dobří holubi se vracejí. O Tukanech to také platí a tak se vracím po roční přestávce do Klatov, abych se opět vmísil do startovního pole a hájil (nebo jen propagoval?) barvy Tukanů. 

Slíbené krásné počasí a jistě nezapomenutelné zážitky zanechaly v duši JTF stopy a tak se nám náčelník také přihlásil na 70ti kilometrovou „tukaní“ vyjížďku.  Soupeři v jeho kategorii 70+ neví co je čeká.

Roman, Žíža jsou už na královské 105 km trati a já, společně s Verčou  doprovázím Pušáka, Irču, náčelníka, Pavla i Vojtu ke startu, kde nalézáme připraveného Vítka, Ondru i Čendu. Chvilka napětí v balíku závodníků, znějí tóny Vltavy, hymna krále šumavy zakončena výstřelem ze startovní pistole, nestačím mačkat spoušť a závodníci ukrajují první metry z nové, náročné 70ti kilometrové trasy.

Náhle ztichlé klatovské náměstí vítá první nedočkavé bajkery, kteří neví co je dnes na krátké trati čeká. Avizovaná, prodloužená nová trasa slibuje pěkné výhledy, více nastoupaných metrů a rychlých sjezdů i vypocených litrů potu. Mačkám se spolu se soupeři s Martym, Hankou, Verčou, Ájou dopředu a někde v tabáku za námi jsou připraveni Žíra a Milan.

Je odstartováno, asfalt měkne pod koly bajkerů, je tu první táhlý kopec k Loretě, jenž hbitě vysává mou první zásobu sil. Pěkné výhledy nevnímám a lačně vyhlížím v dnešním teple první občerstvovačku. Frčím dál k Žábě, trochu pohoupání a padám dolů k Brtí. Zde promptně občerstven banánem a ionťákem stoupám s rychle vadnoucím úsměvem pod Hvězdník, kde využívám i zažitou cyklokrosovou techniku a poslední metry pod vrchol stoupání kolo tlačím. Horizont se láme a je tu také klesání v rychlém sjezdu do propustku pod silnicí k Čachrovu.

Za propustkem dva lavory bahýnka, přede mnou pěkně a hustě naskládané vrstevnice ve stoupání a v klesání k Zahrádce. Srdce tepe, plíce se rytmicky plní šumavským vzduchem, konečně překonávám dlouhé stoupání, luční houpačky a odměnou je mi jedno bezalkoholické na občersvovačce. Rychlý kamenitý sjezd od Braníčkova končí brodem v rozbouřených vlnách Rio Ostružná. Někteří soupeři se zde i koupou, já jej dávám v sedle, mokré boty nevnímám a mažu doleva za ostatními proti proudu k Rajskému Mlýnu.

Vychladlé, mokré nohy je třeba vysušit a v dlouhém stoupání pod Bruskov se to rychle daří. Stoupání i klesání stále nekončí a je tu Úloh. Davy diváků nás povzbuzují, blíží se Podolský mlýn a kdo chce vidět zříceninu kostela sv. Bartoloměje musí se k němu pěkně vyškrábat.

Poslední stoupání přes vrchol Na Podhoří a k Červu mučí vyšťavené svaly. Delší úlevný sjezd, prudká pravá a je tu stoupavá asfaltová serpentýna k Soběticím. Na vrcholu mám červené kruhy před očima, už vidím Luby a po 49ti kilometrech, za jásotu přihlížejících, trhám cílovou pásku v čase 4 hodiny 15 minut. Sundán z kola leju do sebe vše co teče a říkám si…žádná sláva.

A výsledek? Náčelník vytřel zrak soupeřům a culí se z prvního místa na bedně. Irča, Hanka i Ája přemýšlejí kam postaví získané poháry. Žíra zdolal v limitu nejen 49 kilometrů, ale i krabičku cigaret. Můj obdiv má nejen Roman i Žíža, jenž zdolali náročnou dlouhou trať, ale i ostatní zúčastnění Tukani, kteří pak hlasitě hájili svou pověst při vyhlašování.

Bezva tukanská vyjížďka…

fotky


Loading...
Délka: 49.17 km, Převýšení: 1499 m
Zvětšit mapu | Stáhnout GPX

 

  1. Zatím žádné komentáře.
(nebude zveřejněn)