Tukani v Sedlečku
V době, kdy k nám přivádí Дед Мороз v ruku v ruce se Santa Klausem zatoulaného Ježíška, zdoláváme a překonáváme v adventním čase převýšení a terény lázeňských lesů, spíše bahenní emulzi ve vodních příkopech na cestě kolem letiště, promáčené louky v katastru Andělské Hory, pěkné kluzké a bahnité sjezdy od golfu do Sedlečka. Společenský oděv se nežádá a obaleni bahnem jsme zváni Pavlem k pokračování loni započaté tradice a k prostřenému stolu. Kolečko citrónu v hrnku a horká voda ochlazovaná „dělnickým“ Martelem či Griotkou rozehřívá těla, občerstvení mizí jak pára nad hrncem a loučíme se s přáním klidně prožitých vánoc. Venku je tma, prší, naše bajky trhají asfalt ve směru k základně. Sníh se zatím nekoná, zaprášené běžky stojí pevně opřené v koutě a tak se plánují jiné formy pohybu. Jedu domů a vzpomínám, kam jsem založil plavky.
