Tak se nám to jaro nechce probudit. Stromy kvetou, jarní květy hýří barvami, ale paní Zima se drží stále při životě a pro dnešní podvečerní vyjížďku slibuje vítr, chlad a vodu ve formě kapek a sněhu.
„Na sv. Jiří vylézají hadi a štíři…“ u Startu se dnes objevují kupodivu čtyři Tukani s tímto jménem a stav týmu doplňují další kamarádi. Dokonce Jezevec vyjel z díry a Míra i Zdeněk přijeli zkontrolovat stav přípravy na vyjížďku po trati závodu Hroznatova běhu. Balík pak brzdí dopravu u KV Areny i u Kauflandu a už to valíme přes Rolavu a po trati KIWI až k úpatí Rozhledu v Hroznětíně.
K vrcholu Rozhledu vede mnoho cest a pro dnešek je štábem vybrána cesta přímá, strmá a mezi svěžími barvami jara silně zvyšující tep. Chvilku zkouším co vydržím, ve zbytku cesty ke skalní vyhlídce šetřím silami, kolo poctivě strkám a snažím se nespadnou z kola v hodně pomalé rychlosti. Spolu s ostatními pak koukám z vyhlídky do zamračené krajiny, kde se ztrácí v mlze Velký Rybník, Vary, Nová Role, mléko, strdí a ideály.
No dnes není na co koukat a jedu po úzkém parapetu ve strmém svahu za ostatními k Merklínu. Pěkný a technický sjezd proložen Kyklopskými schody a jsme u Bystřice, kde obracíme směr opět k nebesům a po zelené značce stoupáme k rozcestí a dál si svižně přičítáme nastoupané metry k vrcholu Rozhledu, kde fandíme Romanovi, jenž si zde v příkrém výjezdu zkouší co vydrží. Vydržel dost.
Chlad a vítr na vrcholu nás rychle přemáhá, podchlazeni rychle objíždíme vrchol zpět k rozcestí, abychom pokračovali ve sjezdu po zelené a k rozcestí Pod skálami. Padám v sedle bajku v místech, kde nelezou po čtyřech ani houbaři. Kolo v suchém podkladu driftuje přes kořeny a kameny, střed země se rychle blíží. Brzdím pak na kraji lesa před úvozem, kde Pavel rychlým parakotoulem opouští sedlo kola a vybírá si své místo v kališti. Obalen „léčivým“ bahnem se pak odrozuje a spěchá promočen k domovu. Oslabený tým pak míří lalůčkem k židovskému hřbitovu, aby dokončil sjezd k Bystřici a do Hroznětína, kde se loučí Roman s Ájou.
Torzo týmu pak spěchá k cíli přes Sadov a Dalovice, aby v pivním špurtu po 46 kilometrech jízdy dojel už bez Pepy k branám osvěžovny. Dnes nás zde čeká překvapení v podobě Žíži, Jirkové připomínají včerejší svátek a Zuzanka přináší sponzorský dar k desetiletému výročí Tukanských návštěv v tomto rehabilitačním středisku. Tak Jirkové hodně zdraví a mnoho vítězně projetých kilometrů v terénu i na silnici a vzhůru do další desetiletky…
Napsat komentář