skalní vyhlídka na Rozhledu

Pavel si umí vybrat místo pro přistání

Tak se nám to jaro nechce probudit. Stromy kvetou, jarní květy hýří barvami, ale paní Zima se drží stále při životě a pro dnešní podvečerní vyjížďku slibuje vítr, chlad a vodu ve formě kapek a sněhu.

„Na sv. Jiří vylézají hadi a štíři…“ u Startu se dnes objevují kupodivu čtyři Tukani s tímto jménem a stav týmu doplňují další kamarádi. Dokonce Jezevec vyjel z díry a Míra i Zdeněk přijeli zkontrolovat stav přípravy na vyjížďku po trati závodu Hroznatova běhu. Balík pak brzdí dopravu u KV Areny i u Kauflandu a už to valíme přes Rolavu a po trati KIWI až k úpatí Rozhledu v Hroznětíně.

K vrcholu Rozhledu vede mnoho cest a pro dnešek je štábem vybrána cesta přímá, strmá a mezi svěžími barvami jara silně zvyšující tep. Chvilku zkouším co vydržím, ve zbytku cesty ke skalní vyhlídce šetřím silami, kolo poctivě strkám a snažím se nespadnou z kola v hodně pomalé rychlosti. Spolu s ostatními pak koukám z vyhlídky do zamračené krajiny, kde se ztrácí v mlze Velký Rybník, Vary, Nová Role, mléko, strdí a ideály.

No dnes není na co koukat a jedu po úzkém parapetu ve strmém svahu za ostatními k Merklínu. Pěkný a technický sjezd proložen Kyklopskými schody a jsme u Bystřice, kde obracíme směr opět k nebesům a po zelené značce stoupáme k rozcestí a dál si svižně přičítáme nastoupané metry k vrcholu Rozhledu, kde fandíme Romanovi, jenž si zde v příkrém výjezdu zkouší co vydrží. Vydržel dost.

Chlad a vítr na vrcholu nás rychle přemáhá, podchlazeni rychle objíždíme vrchol zpět k rozcestí, abychom pokračovali ve sjezdu po zelené a k rozcestí Pod skálami. Padám v sedle bajku v místech, kde nelezou po čtyřech ani houbaři. Kolo v suchém podkladu driftuje přes kořeny a kameny, střed země se rychle blíží. Brzdím pak na kraji lesa před úvozem, kde Pavel rychlým parakotoulem opouští sedlo kola a vybírá si své místo v kališti. Obalen „léčivým“ bahnem se pak odrozuje a spěchá promočen k domovu. Oslabený tým pak míří lalůčkem k židovskému hřbitovu, aby dokončil sjezd k Bystřici a do Hroznětína, kde se loučí Roman s Ájou.

Torzo týmu pak spěchá k cíli přes Sadov a Dalovice, aby v pivním špurtu po 46 kilometrech jízdy dojel už bez Pepy k branám osvěžovny. Dnes nás zde čeká překvapení v podobě Žíži, Jirkové připomínají včerejší svátek a Zuzanka přináší sponzorský dar k desetiletému výročí Tukanských návštěv v tomto rehabilitačním středisku. Tak Jirkové hodně zdraví a mnoho vítězně projetých kilometrů v terénu i na silnici a vzhůru do další desetiletky…

foto Roman + Petr

Loading