pařezovka pod golfištěm
Rio Javorná-brod pod hřbitovem (asi 2°C teplá)
Kamarádi, sestava týmu Tukanů stárne a jistý oslavenec touží oslavit své, čerstvě zdrátované, čtyřkřížkové životní výročí u jednoho stolu.
Sleduji vývoj dubnového počasí a abych se na tuto akci řádně připravil, tak hledám v šatníku vhodné, skoro zimní oblečení a leštím zimní tretry. Jedu v krůpějích studeného deštíku ke Startu a společně s ostatními Tukany si při vyjížďce buduji žízeň na večerní merendu, připravenou tentokrát mladým Tukanem Pavlem.
Na úterý slušná účast a tentokrát vyjíždíme z karlovarského ďolíku od Ohře mezi zahrádkami přes drahovickou vodárnu k R6. Ve zdraví jsme dosáhli druhého břehu asfaltové stužky ke stezce vedoucí kolem Vratského potoku a pak po zelené stoupáme ke golfišti a k pařezovce. Pařezovka hravě sjeta a pro další jízdu je vybrána mírně stoupající odpočívka kolem Bukového vrchu. Klidné tempo je proloženo pěknými vyhlídkami na zasněžené hřebeny Krušných hor a doplněno studeným větrem importovaným ze Saska. Vyhlídková cesta zdolána, po asfaltu dojíždíme mezi sněhovými vločkami do podhradí Engelsbergu, abychom po krátkém sjezdu znovu překonali nástrahy R6.
Od šrotiště automobilových miláčků všech značek, nás žene severák polňačkou a mezi loužemi k brodu na Mlýnském potoce a dál k polesí U Pytlákova hrobu. Chvilka váhání kudy dál, první odbočka suchá a rovná, druhá bahnitě rozbitá a tedy zvolena jako správná. Pěkný sjezd v bahně a po kořenech nás vede k meandrům rozvodněného Lomnického potoku a následná lesní cesta pak vyplivuje před Pilou. Dál jedeme pěknou lesní kořenovkou proti proudu Javorné, dnes naplněné jarní, silně osvěžující vodou k hlubšímu a širšímu brodu. V teplejším období bych neváhal a pokusil bych se v tomto brodu smočit svá brka a případnou koupelí potěšit kamarády. Dnes při pohledu na rozbouřené vody mi naskakuje husí kůže a společně s ostatními srabácky překračuji toto místo po kamenech. Brod ve zdraví a suchou nohou zdolán, zdoláno i bahno pod Pilským hřbitovem.
Čas nějak rychle letí, pozdní příjezd k oslavě by byl urážkou, mění se operativně plán a dáváme si na závěr trasu Artamona, pěkně obráceně a přes Kolovou. Pod Pitchusbergem sjíždíme rychle úvozovkou k Beethovenově stezce, na rychlosti přidáváme ke Kome abychom se opět zorientovali v lázeňském ruchu kolem řeky Teplé a v „pivním“ špurtu dojeli po 44 kilometrech včas k bráně rehabilitačního střediska. Umyté bajky zavřeny v garáži a u stolu zdravíme oslavence, jenž vzpomíná, jak před 40ti lety nosil plenky, hrál si v uhláku na horníka a poprvé vyslovil slovo „kolo“ a Tukan.
Tak Pavle mnoho dalších šťastných let, přeplněných sportovními, pracovními, rodinnými i jinými úspěchy…
Napsat komentář