Vary „zaprášené“ sněhem. Pan Celsius drží hladinu rtuti i lihu v teploměrech v pozici příznivé pro otužileckoplavecké aktivity a lákající k pobytu pod dekami na gauči, nebo u kamen či radiátorů s kouřícími hrnky grogu. Ovšem Tukani nedbají těchto výzev a dávají dnes přednost jízdě v tenké vrstvě sněhu na kole a někteří z nás, po návrhu Jitky, hledají kdesi založené brusle a zkouší co nezapomněli z této formy pohybu.

Na startu u ACS se v 15 hodin třese kolo sekce 5ti Tukanů a rovněž v 15 hodin sekce 5ti bruslařů na břehu zamrzlé hladiny Velkého rybníku. Zatímco kolo sekce jede po cyklostezce do Nové Role, tak nazouváme brusle a pomocí hrabel upravujeme ledovou dráhu. Na ledě se objevuje retro bruslař z minulého století a sportovní talenti Jitka, Pavel a Martin již mají za sebou první metry i kilometry. Já pak po dlouhých 36ti letech zkouším první metry jízdy na „kanadách“ stylem začátečníka, za který by styděly i malé děti. Naštěstí jsou tribuny prázdné.

Kolo sekce opouští Novou Roli stále po cyklostezce vzhůru do Mezirolí a krouží přes Nivy zasněženým terénem k Velkému Rybníku, kde rychlost větru nemá šanci proti tempu bruslařů z produkce Martina a Pavla. Jitka je jim v patách, Honzík přede mnou na dohled a já se hrabu do stoje po pádu do sněhu. Kolik se nakroužilo kol Garmin neuvádí a převýšení asi metr. Sřídačka obsazena a tma se hlásí ke slovu.

No bruslení je fajn a nohy osvobozené od bruslí si také nestěžují. Opouštíme bruslařský ovál i zamrzlou hladinu a na křižovatce nás z ulice „Pod lesem“ náhle oslňují světla cyklosekce. Další setkání u Kubry rychle domluveno a oba náčelníci s doprovodem mizí kolem rybníku rychle k oboře nad Velasem a stále rychleji přes Sadov, Dalovice k základně, kam dojíždí po 31 kilometrech.

Na základnu se dostavuje i pěší sekce zastoupená Dimou a Miluškou a všichni přejí Pepínovi vše nejlepší k jeho životnímu jubileu, jehož výši jsem v šumu a hluku z lokálu zapomněl. Bezva odpoledne, nový směr pohybu vpřed po letech nalezen a doplněn do aktivit Tukanů…

 

Loading