2022 11 05 Přebuz

5. listopadu 1874 se konal první ročník Velké pardubické steeplechase. 5 listopadu 2022 se konala vyjížďka poznamenaná výrazným poklesem teplot a slabou účastí. Asi se blíží vánoce, nebo se zkřehlí kamarádi skrývají pod vrstvami peřin a dospávají spánkový rest či využívají akční ceny v nákupních chrámech.

Blížím se k místu startu, doplňuji účast na 6 kusů a společně máme možnost obdivovat nový odpružený závodní stroj v khaki barvě se jménem Ghost. Je deset dopoledne a společně s hrdým majitelem Honzíkem vyjíždíme k vysílačce. V lese nad starorolským hřbitovem pak rychle kličkujeme v lalůčcích mezi stromy. Po chvilce klesá zpět pod stromy námi zvířené listí a vítá nás polní letiště i první bahenní stopy na našich dresech.

Novou Roli opouštíme po cestě k niťárně a pak kolem trati až do Nejdku, kde Honzík zjišťuje závadu na drahé odpružené sedlovce. Jeho závodní vůli překonává vůle v sedlovce, která je na místě neopravitelná a je zralá na reklamaci. Honzík nás opouští, vrací se zpět domů a tým posléze vzlíná kolem kostela vzhůru k vysílačí a stále výš pod Jedlovec.

Krátká přestávka na traťovku a už stoupáme po lesních cestách kolem Skalnatého vrchu, Rudenského špičáku i Díže k asfaltu, který nás neomylně přivedl do Přebuzi, kde nás láká tým pořadatelů pochodu IŠTE Sokolov k občerstvení. Teploměr v Garminu ukazuje 3°C a propocené svršky velí k ústupu do tepla a k nabídce poledního menu v „kovárně“. Postupně likvidujeme objednané a za oknem se objevuje zakládající člen, jenž se jistě dobře vyhajal a konečně tým dohnal a doplnil slabou účast.

Konečně je zaplaceno a vracíme se zpět do chladu i do přírody. Trasu návratu volí dnes Pušák netradičně jízdou kolem Jeleního vrchu pod Špičák, kde od Pasek nás vede rychlý sjezd k cyklotrase 2227 a žlutá značka pak k Mlýnským chalupám a stále dál Liščím údolím až k hájovcně Javořina. Na asfaltu nataženému mezi Šindelovou a Nejdkem si pak mohou odpočinout naše hýždě.

Krátká silniční pohoda končí na odbočce pod Javorníkem, hrubé kameny podmáčené louky nás vedou k bývalému Schidelhäuser, kde nás dohání i drobný vodní příděl z nebes před Pouští. Z éteru se hlásí Honzík, jenž zaměnil kolo a nasycen domácí stravou nám jede vstříc. Setkání domluveno v Nové Suché kam dojíždíme přes Černavu.

Honzík nalezen a společně pak chvátáme kolem rybníku v Černavě k divokým vodám Černého potoka, který nás přivedl k brodu před Smolnickou kypou, kde pak Roman zvolil netradiční, Tukany nikdy nejetou trasu. Prudké brdky vysypané pískem vedou strmě do nebe a nemají konce. Náhle jsme na vrcholu kypy, kde se otvírají pěkné romantické pohledy na „Palivový kombinát ve Vřesové“ i na vzdálené vrcholky Duppauer gebirge. K.H. Mácha i praotec Čech by si pošušňali.

Kypa ale svižně prokličkována, objeta a rychlý ústup z vrcholu pak končí sjezdem kolem Osmózy do Božíčan. Ještě projet divočinou do Jimlíkova, kde se loučí oba Novoroláci. Zbytek týmu pak pokračuje k teplovodu a přes Počerny do Dvorů, kde dnešní vyjížďka končí v osvěžovně u Buldoka. Já končím jízdou u kompostárny a jedu po loukách kolem vysílačky. Odbahněn si pak zapisuji dnes solidních, hodně studených 65 kilometrů…

Petr Baumann