2022 10 08 Hora sv. Šebastiána

Tak se počasí pochlapilo, s raní mlhou úspěšně bojují sluneční paprsky nejen ve Varech a v Chomutově, ale i v Bedřichově, kde se chystá závodní sekce Tukanů porazit zbytek republiky. Pro nezávodní sekci je dnes připraven druhý pokus o návrat z Chomutova po hřebeni Krušných hor k rodné hroudě.

Dnes vyjíždíme z horního nádraží a počet nezávodících členů je limitován počtem háků na upevnění kol. 9 kusů má jistotu sedadla, 8 kol pověšeno a jedno navíc pak zkušeně propašováno do vlaku. Pravidelný odjezd dodržen a za okny se míhají obrázky krajiny a po chodbičce kmitá zručná „děžurnaja“ s nabídkou kávy a pivního speciálu „Matylda“. Kávička dopita, Tatranky dokousány, spor s průvodčím o nadbytečné kolo ve vagóně skončil nerozhodně a už nás vítá nádraží s nápisem Chomutov.

Zapínám Garmina, projíždíme 22. největším městem České republiky kolem toku Chomutovky a cyklostezka nás přivádí k prvnímu zastavení u 1. mlýnu s nabídkou čerstvého vývaru a 12° ležáku. Obojí kalorická bomba pak tým žene vzhůru Bezručovým údolím ke 3. mlýnu, odkud stoupá ke sv. Šebastiánu JTF+4 kusy kolem Křímovské přehrady. Já jedu, společně s Vinim a Vojtou, klasickou cestou kolem Chomutovky ve stopách, které zde dnes zanechalo elektrokolo Soni.

Utahující stoupání končí u cedule s nápisem Hora Sv. Šebastiána. Zdejší stálevanoucí vítr otáčí vrtulemi a nás zahání do restauračky „U Hada“ s výbornou kuchyní a nepříjemnou obsluhou, jenž se snaží uhádat námi nevypitá piva. Tentokrát opouštíme toto větrné hnízdo kde chcípl pes, po loukách pod věžemi elektráren, vyrábějících levnou elektřinu. Červená značka nalezena a houpavou cestou se brzy dostáváme nad Přísečnickou přehradu, kde si můžeme si vychutnat pohled na oba nejvyšší krušnohorské vrcholky, na vrchol Bärensteinu i Jelení horu.

Vpravo hladina přehrady a před námi je asfaltová stužka natažená k Rusové a Měděnci. Silný protivítr je pak zdatným soupeřem při jízdě přes Horní Halži k Meluzíně i v hodně studeném sjezdu přes Suchou k Subteře v Horním Žďáru. Vydrncán ze sjezdu pak projíždím Ostrov po cyklostezce a stoupání k Nejdě, kde se odrozuje Vini, máme rychle za sebou. U železničního přejezdu dáváme přednost asfaltu, Hájek, Concordie, Sadov, Dalovice a cyklostezka k chebskému mostu, kde se odrozuji a kamarádi mizí ve směru k základně.

Chvátám ke Kauflandu, pohled na šedivěoranžové nebe slibuje déšť, který mě dohání mezi domky v ulici Rovenské. 100 metrů ve vodní sprše stačí a před domem se podobám vodníkovi. Mokrý cooldres svlečen, ručník vykonal své dílo a zápis dnes odjetých 75 kilometrů se červená před výkonem Jitky (7. celkově a 3. v kategorii) v závodě ČT Autor cup 2022. Tak velká gratulece všem závodníkům, že přežili ten masakr v Bedřichově…

Petr Baumann