-
- Jtf
-
- najdete novou Tukanku?
-
- Jana se k objektivu točí zády
-
- Chaloupky
Sobotní ráno, začínají jarní prázdniny a ranní vláček je neobvykle obsazen. Pár míst je volných a nám neznámá slečna mi laskavě dovoluje usednout. Hledím do jejích očí zakrytých černými brýlemi a přemýšlím kdo to je a kam vyráží s termoskou, nabíječkou a s mobilem v ruce. Nestačím se rozkoukat a průvodčí z nás tahá krvavých 14,-Kč a už nás vyhazuje na promrzlý perón prvního nástupiště druhého nejvýše postaveného nádraží v ČR. Slečna také vystupuje s běžkami v ruce a pomalu se za ní couráme vzhůru k Schuppenově cestě. Zřejmě samotářka netoužící po kolektivu.
Běžky připoutány, ranní rozcvička s vůní mandlí provedena a vyjíždíme. Ranní slunce ozařuje čerstvý manšestr i stopy a slibuje konečně nádheru, za kterou platí imperialisti krvavé peníze v Alpách. No my to máme v Krušných horách občas a zdarma. Rychlý sníh na bučinské dává křídla bruslařům, jen Krči se nějak motá vzadu a jistě dává psychickou podporu neznámé, ale sympatické slečně.
Zaječí hora, Na Korcích, kde klasicky dáváme pravou a již brousíme skluznice ve směru k Hennebergu a po Kammlöipe k Celnici. Svařák nám dává křídla a příležitost k bližšímu seznámení. Pár otázek, vtípků a Jana se uvolňuje. Zdejší krajinu zná nejen z kola a jede s námi srdnatě k Rolavě. Nikam nechvátáme, vychutnáváme si krásu zimní přírody a zaliti slunečními lúči dojíždíme ke Kovárně.
Kupodivi je zde volno, jídelní i nápojový lístek nabízí vše potřebné a opět se vracíme do sněhové stopy, která nás vede k rozbitému mostku přes Rolavu a přes Chaloupky až do Nových Hamrů, kde dnešní, sluncem zalitá vyjížďka končí po 33ti kilometrech…
Podobné články:
Napsat komentář