2022 01 11 Okolo Maringotky

Tak jsme dnes, vlivem změny počasí a také příznivými zprávami o úpravě stop na sněhem pokrytých cestách mezi Abertamy a Božím Darem, odložili „zimáky“, smetli pavučiny z běžek a konečně vyjeli do bílé nádhery ozářené lednovým sluncem.

Ve Varech šedivá obloha, inverze s chladem dává dopoledne citelně znát co se skrývá pod pojmem zima. Dnes je start vyjížďky domluven v Abertamech, kde na nás čeká první překvápko. Slunce ozařuje nejen zasněžené hřebeny Krušných hor, čerstvě vyřezané stopy i sněhem olepené stromy, ale také hlídač parkoviště, jenž z nás hravě vymačkal stovku za parkování. Našim protáhlým obličejům laskavě sdělil, že je to určené na úpravu stop i parkoviště.

Stovku jsme obrečeli a už si ve stopě vychutnáváme dnešní krásu i první metry ve stoupání k Červené jámě. Mobily se plní fotkami a metrů přibývá i ve stoupání nad Mauritius a v rychlé jízdě k Maringotce, kde se někteří z týmu věnují posilující nabídce. Nechávám „maringotku“ za sebou a bruslím co to dá, za zakládajícím členem, ve směru k Mrtvému rybníku, kde ho doháním u rozcestí k Barboře. Stopa pro klasiky i plac pro bruslaře je skvěle upraven a ve sluneční lázni si tak dáváme chvilku do těla na „Nové slatinské“.

Čas utíká jak splašený, dáváme tedy čelem vzad a vracíme se zpět k „maringotce“ i s Pušákem, jenž se v klídku opaluje v lehkém vánku a v zapadajícím slunci. Společně pak dojíždíme k Červené jámě, kde se potkáváme s Jíťou, Martinem a s náčelníkem, kteří dnes zakroužili po nově vyřezaném okruhu upraveném od „Staré slatinské“ vzhůru ke „Kopečku“ a dál k hřebeni nad nad Ryžovnu i k bunkru a přes „spáletiště do Bludné, odkud je stopa na cestě „Pod Bérem“ přivedla k Rote Grube. Z osvěžovny pak vyzvednuta Soňa i Bobo a v posledních paprscích zapadajícího slunce dojíždím po 16ti kilometrech na parkoviště. Ještě cesta domů a večer pak i druhá fáze tréninku, věnovaná relaxaci i oslavám narozenin na základně…

Fotky

Petr Baumann