Dnešních 42 kilometrů v terénu je pro příznivce horské cyklistiky z řad Tukanů dost málo, ale pozdní úterní odpolední čas startu napoví, že je třeba aklimatizovat na zářijové povětrnostní podmínky prosolené kamarády, kteří se vrátili od Jadranu. Účast na startu dnes překvapivě posílil i Míra Š., jenž se ale při popisu dnešní vyjížďky pohříchu rychle odrodil.
Kamarádi, jenž si vychutnávají feraty na Gardě posílají fotky z výšek, ze kterých se točí hlava, ale naše nohy již roztáčí kliky i kola a první klidné metry jízdy nás vedou do stoupání do Tuhnického lesa pod Aberg. Rozehřáté svaly nestačí vychladnout při sjezdu do Doubí a po vrstevnicové stezce nad Ohří míříme do Svatošek, kde u „pionýrského“ na tým čeká 2,4 kilometru, na kterém je třeba při výjezdu překonat 200 metrů převýšení.
Převýšení hravě zdoláno, místo již zarostlého pohledu na Vildenavu cvičí Zelí i Čočkin stání na kole a před námi je jízda po stezkách a cestách ve směru k Bošířanům. Tým se trhá a dívčí tým s náčelníkem si jistě vychutnává barvy podzimu a hledá si své tempo. Sjezd loukami k Bošířanům dosti promočen, před popravištěm nám dávají sbohem i oba Čočkini a do Kounic dojíždí jen 5 kusů. Rychlý sjezd do Ležnic a ve výjezdu na asfaltu Honzíkovi teče mlíko z pláště (před léty i po bradě). Díra rychle zaslepena knotem, tlak neklesá a před námi jsou Ležničky i výjezd polňačkou na vrchol „V Březí“, kde na tým svítí poslední paprsky zapadajícího slunce.
Chvilka na kochačku vyplněná dovezenými traťovkami, pár hltů k zavodnění a už to valíme dolů loukami k bohu zapomenutému místu s názvem Teplička. Bečovská silnice, Zelí táhne špic, krčím se v balíku, řadím nejtěžší a Garmin mi při jízdě do Cihelen ukazuje i 36 km. Vítr mi čechrá kadeře pod helmou a než se stačím nadechnou jsme v Cihelnách, kde se odrozuje Dima Petr.
Dávám přednost tejrání svalů i skeletu při výjezdu od golfiště ke Fčelínu, kde Žíra živě popisuje zážitky z návštěvy Moldávie, Ukrajiny a dalších exotických míst z Asie. Chvilku poslouchám a posílen exotickým panákem jedu k cíli po asfaltu společně se Zelím, kde pak dáváme pravou a „jezevcovka“ je rychle za námi. Doubí, výjezd ke trati, rychle se stmívá a máme za sebou i Tuhnickou cestu. Před námi základna, kde se u stolu setkáváme s ostatními Tukany.
Dnes je tématem Jadran a tam prožité prosolené zážitky. Večer rychle utíká, sleduji video z výstupu Tukanů na feratě „Cima Sat“. Garda tým zřejmě nemá chybu, zavíračka je zde a společně s Pušákem, Dimou a Ouroďákem jedeme na levý břeh Ohře, kde se odrozuji a jedu vzhůru do nebes, kde má dnešní pouť končí u bran domova…
Napsat komentář