-
- džungle nad Těšovicemi… „Boubín“ hadr
-
- typická Tukanská vyjížďka
-
- Těšovické vodopády
-
- průzkumný oddíl v akci
Konec srpna i prázdnin. Skoro zaprášené výročí dlouhodobé návštěvy jistých bratrských týmů, vysoko rozložená nízká tlaková níže i studená vlna doprovázená dešti je za námi a před týmem Tukanů je dnes poslední prázdninová vyjížďka vedená malým náčelníkem západním směrem od Varů. Nízkou účast poznamenala jistá únava závodníků z Krále Šumavy, pracovní nasazení i stavy nejistoty ohledně vývoje počasí.
V terénech rozložených od Jenišova k Mírové vyjíždíme s touhou se vyšlapat závodě. Volným tempem jedeme po cyklostezce přes Podhorskou kypu do Nového Sedla a dál k Hornímu Pískovci, odkud se prodíráme křovinatou stezkou vyjetou na kraji těžební jámy k silnici do Královského Poříčí. Silnice překonána a se vzpomínkou na sobotní bahenní závod s časem se vrhám za Pušákem a týmem do boje s mokrou přírodou. Krasojízda ve vodní směsi trávy a jeteliny po kraji lesa konečně končí na šotolině natažené k rozvodně nad a po rychlém sjezdu až v Poříčí na protipovodňovém valu, kde slyším Zuzku „Tam za řekou jsou Těšovice….“.
Uzavřená lávka přes Ohři překonána jízdou v sedle a před tým klade Pušák za odměnu stoupání někam vzhůru k Těšovickému vrchu, které končí v lánech mokrých kopřiv. Rozumná cesta ztracena, jen správný východní směr máme před sebou. Vpravo šumí gumy aut na dálnici a před námi se zelená stěna džungle, ve které náhodou narážíme na Těšovické vodopády. Hlasitý komentář zakládajícího člena nad tou krásou nelze reprodukovat a o vyšlapání po závodě si nechám zdát. Tahám kolo dolů a nahoru, jeho váhu cítím při přenášení padlých kmenů a kamenů až k cestě, po které se konečně v sedle dostáváme pod zámek ve Starém Sedle.
Houpavá lávka pod zámkem za námi a na cyklostezce jízdou mezi loužemi a bahnem dáváme závod s rozbouřeným tokem Rio Eger do Lokte, ke Svatoškám a konečně po asfaltu cyklostezky až do Varů a k základně, kde prořídlé stavy nebrání malé oslavě víkendových cyklistických úspěchů. Debata o ničem se váže hlavně k výletu ke slanému Jadranu a pobytu na lodích pod dohledem mořského vlka Ouroďáka (doufám, že se zúčastnění Tukani neutopí). Čas letí, zavíračka před námi, venku tma jak v Tuhnicích a konečně brzdím a uzavírám okruh po 50ti kilometrech lehce průzkumem vyplněné vyjížďky u bran domova…
Napsat komentář