Konec srpna nepřeje letos zemědělcům i plavcům, slunce pomálu, vánek se mění občas v tornáda, voda padá z nebe skoro nepřetržitě a do toho se přiblížil čas startu 28. ročníku Krále Šumavy. Tukani, kteří zůstali osiřeni doma, sobotní vyjížďku v proudech vody padajících z nebe ve Varech zkušeně odpískali. Závoďáci obojího pohlaví a všech věkových kategorií z týmu Tukanů se ale v Klatovech staví postupně na start a vyjíždí s odvahou do, nebeskými silami pečlivě zpracované bahenní lázně a připravené potrápit bajkery na všech vypsaných trasách.

Roman s Jitkou jsou už na trati, když se v sobotu ráno nevyspalý hrabu ze stanu. Za sebou máme v kempu s Irčou a Pušákem nečekaný zážitek ze živého vystoupení „Tří sester“ a Lou Fanánek nás pak reprodukovaně provází nocí společně s deštěm a opilci až do rána. Na start pak odjíždí  Pušák s Irčou, kde se v balíku potkávají s Martinem a Karlem. Já se pak stavím před desátou na start krátké trati společně s Ájou a Verčou.

Startovní nervozitu mám za sebou, startovní výstřel vyplašil holuby, balík závoďáků trhá asfalt a mám za sebou i první výjezd k Loretě. Obalen bahnem se brodím dalším bahnem loukami i lesem k Braníčkovu, kde se v brodu částečně zbavuji bahna z kola i treter. Před Úlohem mám pocit že jsem na trati zcela sám a opuštěn, ale stoupání od Úlohu mne vyvádí z omylu. Ospalý, lepivým bahnem i trávou strkám před sebou kolo i podobně vyšťavené bajkery k Podolskému mlýnu. Ve stoupání k „Bartoloměji“ pak zkušeně tlačím, jako soupeři, tlustě bahnem i trávou obalené kolo vzhůru k bohu a nebi.

Nevím jak ostatní, ale tempo všech je pomalé. Šaltr i řetěz si dnes užívají a mechanici budou mít co dělat. V prudkých sjezdech v bahně dnes neriskují ani „bezmozci“ či vyspělí závoďáci ze stopětky a sedmdesátky. Poslední kilometry na vrcholu Čerta nad Hejnem už slyším konferenciéra z cíle. Ještě zdolat stoupavý asfalt před Soběšicemi a snaživými pořadateli zapojené kukuřičné pole i bahno v lalůčkách na louce před cílem v Lubech a mám to za sebou.

Čas je mizerný, ale zážitek ze závodu nezapomenutelný. Bahnem obalené kamarády Pavla, karla, Marina v cíli skoro nepoznávám a řadím se s podobně vyzdobenými soupeři do fronty na mytí kola. Tlakovou vodou splachuji bahno s trávou ze sebe, převlékám se do suchých týmových barev, kolo odpočívá v depozitu, dukátové buchtičky i grog mne staví na nohy a optimismus přidává umístění tukanských barev na bedně.

Celoroční příprava Tukanů i dnes přinesla své ovoce. Někteří se culí na bedně, jiným to nevyšlo podle svých představ, ale opět jsme ukázali světu svou týmovou sílu. Kromě pohárů za umístění, si Jíťa veze domů nečekaně i bleděmodrého „gravela“ a všichni zúčastnění nevšední zážitek z velmi osvěžující bahenní lázně, které se nevyrovná ani lázeňská kúra v Piešťanech či v Třeboni. Tak za rok…

fotky

105 km:

72 km.

42 km:

 19 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes