Tak se stále něco mění, sluneční lúče střídá černá obloha s se silnými větry i vodou nacucanými mraky. Zítra JTF vymění číslovku 72 za 73, kdo by to do něj řekl a Tukani jsou zrovna u toho. Asi jedou náhodou kolem.
Dnešní plánovanou trasu vyjížďky i koupačku v Javorenském lesním rybníku kazí z východu importované černé mraky, zkušeně měníme směr na západ a fofrem jedeme po cyklostezce zkontrolovat Vítka v Tašovicích. Vítkovci nikde, před námi je nalinkován oblíbený výjezd pod Roh a pak i rychlý sjezd dolů k Ohři a tábořišti. Rozehřáté brzdové kotouče pak chladnou v začínajícím dešti a ve sprintu pod střechu osvěžovny „U Gardnera“. Tým, již bez Karla zodpovědně trénujícího jízdu po mokrých kořenech na trati Sokolovské 24hodinovky, se schovává před lijákem a mačká pod slunečníkem.
JTF připouští s platem traťovek v ruce, výměnu životních číslovek a tým čeká pod střechou až se Poseidón společně se sv. Floriánem vyřádí a Perunovi dojde energie. Hodina čekání za námi, chvilku to trvá a po zralé úvaze je dnešní vyjížďka zkrácena. Dnes nikdo z Tukanů netouží po bahně a zpět jedeme po asfaltu kolem bývalého koupaliště v Lokti. Překonána je po mostě i dálnice a v protisměru pak míříme do Nového Sedla. Panelka natažená přes Podhorskou kypu nás vede nad Mírovou, kde jsou malé rybníčky s brčálově zelenou vodou, vhodnou snad jen pro velmi otrlé plavce a sebevrahy.
Verča se tedy koupat nebude a rychlá jízda do Jenišova je pak zakončena pivním sprintem k bráně základny, kde se objevuje i neobvykle zabahněný Karel. Trénink na mokrých kořenech S24 má za sebou a oslava čísla 73 i svátku Zuzky může začít. Tak přejme oběma vše nejlepší a hodně kilometrů projetých ve zdraví v této krásné společnosti…
Napsat komentář