-
- … pod Vítkovkou
-
- …. počítá schody?
-
- … bahenní klouzačka pod Stichlovým mlýnem
-
- … komu se asi hodily do sbírky?
Kde jsou ty časy kdy to stálo za h…o a společně s bílými vločkami dopadala na česko tvrdá „únorová“ pěst proletářova. Dnes se obáváme ptačí chřipky, zákeřných počítačových i úlisných koronavirů a jsme beze sněhu. Pokrok ale nezastavíme jako se nezastaví vůle Tukanů po pohybu v přírodě. Je 25. únor večer a právě jsme se vrátili z pravidelné úterní vyjížďky, vyvětráni, olepeni bahnem, nasáklí vodou jak houby a nasyceni zážitky ze svižného podvečerního pobytu v přírodě. Kdo nebyl, ten zaváhal a určitě mu budou chybět najeté i nastoupané metry v „zimně-jarní“ přípravě.
„Dnes dáme lalůčky v Tuhnickém lese, pak se operativně přesunem za vodu k Pile a určitě dáme Andělskou horu…“ slyším náčelníka a jedeme. Nikdo nechvátá a máme za sebou Sv. Linhart, chatu U Obrazu i sjezd po Čapkovce do Slovenské ulice. Zdravě nažhaveni pak dáváme hravě výjezd od Alice po Okružní kolem Waltrovky pod Vítkovku, pak do Kolové a v Pile od Telence si připisujeme nastoupané metry k rozcestí v lese Na Hupu.
Původní plánovaná trasa jízdy je zde změněna a zkrácena z důvodu krmení hladové kočky. Žlutá značka nás pak vede k E48, kde nás brzdí šňůry plechových miláčků. R6tka překonána a po chvilce počítá Verča schody u kostela sv. Archanděla. Schody třikrát spočítány (sjety) a tým to valí rychle k Stichlovu mýnu, kde je pro Tukany připravena hustá bahenní lázeň na cestě kolem Dubinského potoku. No lesáci i Tukani se zde vyřádili a ve sjezdu na asfaltu od Šemnické skály do Šemnice nás doprovází déšť. Ještě kousek lesního, kluzkého sjezdu a u Muzíkovského mostu se tým dělí.
Bobo podléhá vábení asfaltu, Verče nesvítí světlo, Zuzka není ve své kůži a tak jedou k Varům po pravém břehu Ohře. Zbytek týmu jede po levém a svá těla i svaly vytřásá na kořenech a kamenech k tábořišti na Hubertusu. Ještě poslední stoupání po Výletní a jsme ve Všeborovicích, kde čeká hladem mučená šelma.
Kočka nasycena, podrbána a po 41 kilometrové vyjížďce se tým opět schází u stolu kulturněrehabilitačního centra. Dochází ostatní a svátek Petra i narozeniny plaveckého mistra jsou důstojně oslaveny. Krutá rána však stíhá náčelníka, jenž si odložil zablácené kalhoty na WC. Slizký zloděj pak využil chvilku nepozornosti a získal tak lacino jistě ceněnou trofej. Doufám, že je nabídne v AUKRU….
Napsat komentář