2020 01 04 Moříčov

Tak se nám Nový Rok 2020 rozjel v rychlém tempu. První sobotní vyjížďka, v rychlém tempu dnes padají, místo sněhových vloček kapky deště, mezi kterými si hledá suché místo u AC Start osm Tukanů. Sněhem zapadané stezky a cesty zřejmě dnes nepotkáme.

Vyjíždím s týmem ve směru k Dalovicím odvážně nevybaven zadním blatníkem a první stopy bahna mi značkují dres ve stoupání k vysílači na  Vysoké. Kolem, zimním spánkem spícího lesa Ve Spálené, točíme klikami a lehce stoupáme přes Tokaniště k Lysému vrchu. Tým se jako obvykle trhá, ale po chvilce jsme opět pohromadě. Vydrncáni z panelky odbočujeme k Pulovicím a pak dáváme levou do lesa ve směru k obci Stráň.

Krušné hory v mracích, teplota rychle klesá a rychlý sjezd k Nejdovskému potoku vyžaduje odvahu zmáčknout brzdy v pravou chvíli. Opouštíme vlevo bahnitý brod na potoce i zelenou značku a dlouho nejetou cestou pomalu kloužu bahýnkem i po kluzkém čediči ve stoupání za ostatními k Nejdovským rybníkům. Krátká chvilka na traťovku a vlhká vložka i bahno na zádech mě vrací do života. Lituji, že dnes nemám blatník, ale Meresjev to měl při pohybu v přírodě těžší.

Klidná jízda po Zemské stezce po chvíli končí a žlutou značku opouštíme v místech, kde se loni popelila Verča ve škváře. Dnes je škvára zmrzlá a tedy pády nehrozí. Po hraně lesa pak jedeme ve směru k Thebisbergu. Bahno, kluzká stopa, déšť i chlad přispívá ke sportovní pohodě. Dnes tedy vrchol vynecháváme a po asfaltu od rozbitého mostku rychle stoupám za ostatními k Moříčovu, kam dojíždím řádně promočen. Promočen!

Lednový, sobotní podvečer dnes nemá asi dostatek romantiky, zato mokra je až dost. Bobo se vzdává potěšení z jízdy v terénu, dává přednost individuální jízdě po asfaltu. Oslabený tým pak míří mezi zamrzlými loužemi k loveckému zámečku a rychlým sjezdem do Ostrova. Zámek s parkem je za námi a před námi Nejda s bahenní nadílkou připravenou kolem Ostrovských rybníků. V Nejdě zapínám světlo a je tu Nová Víska, kde ve sjezdu do Lesova lituji, že nemám neoprén. Řádně podchlazen pak nabírám tělesnou teplotu ve stoupání z Boru do Dalovic a v rychlé jízdě po cyklostezce k chebáku.

Už jenom kousek a vodní proud omývá nejen kola a smývá i bahno z treter. Dojíždí i Bobo a rychlé, několikanásobné procvičení krční páteře pomáhá ke zvýšení tělesné teploty a k vysušení promočených svršků. Zajímavá debata nad retrofotkami z dob, kdy pevně vládla ocelová pěst dělnické třídy. Vše je ale minulost a po dnes odjetých 44 kilometrech nás čekají jistě světlé a závodními i sportovními úspěchy prošpikované světlé zítřky…

Petr Baumann