První úterní vyjížďka, vše co má rozum se schovává v teple tělocvičen, ráchá se v teplé vodě plaveckých bazénů, kouká do plamenů v krbu, nebo se dloube v nose a hrabe prsty u nohou v teplém písku na plážích Seychelských ostrovů.

Trenérské příručky pro toto období sice radí jinak, ale sveřepí Tukani, vybaveni vytrvalostí, odolností vůči vodě a chladu se dnes vydávají pod vedením náčelníka do terénu. Je sice chladno, skoro mrzne, ale dobré oblečení dává jistotu všem zúčastněným. Tuhnický les pak dává příležitost týmu potkat běžce se jménem Bery, projet se k lomu, sjet do Doubí a kolem vesničky SOS rychle vystoupat k hájovně Bor.

Míjíme ztichlý „Fčelín“, Moučné pytle, Jelení vrch a je tu Kozihorská i popraviště před Slavkovem. Pár fotek na památku a zmrzlá stezka na louce nás vede k Větrnému dvoru. Ležnice, Kounice, nový namrzlý asfalt nás přivádí tmou k Hájům a do zmrzle z…….o Krásna. Zde položená zabláceně přimrzlá panelka nás vede k Táboru XI, za kterým dáváme ve tmě první kufr. Chvilka tápání, správný směr nalezen a další neplánovaný lalůček k Puškařovické stoce, přidává zdravě najeté promrzlé kilometry.

Orientační smysl náčelníka, podpořený jistou mobilní aplikací dává ve tmě týmu správný směr a jsme náhle u hájovny na Třídomí. Jindy rovná cesta, dnes řádně upravená lesními stroji i mrazem do technicky náročného terénu, není pro Tukany překážkou. Prodíráme se pak svižně tmou i lesním „tankodromem“ kolem Třídomí přes Nadlesí ke Dvorům.

Čas rychle pokročil, ordinován je rychlý sjezd kolem Supího potoku do Lokte a pak serpentinami „Jalováku“ fofříme přes Tašovice a Dvory k základně, kde jsme jistě netrpělivě očekáváni. Výživná první úterní vyjížďka po ujetí 54 km ukončena, Dimou upečené vynikající preclíky rozdány  a konečně můžeme srdečně gratulovat Dimovi a Milušce k jejich životním výročím. Tak vše nejlepší…