venku krásně deštivo …
venkovní příprava před kavárnou „S Radostí“
vzpomínka na zrakveného kamaráda
klíček na kolo, U Hanáka v Nižboru
Tradiční příprava na náročný bajkový závod “ Po stopách Unhošťské lyže“ zahájena v brzkých ranních hodinách v lokále místně kulturního centra kavárny „S Radostí“.
Kola složena, co si kdo přivezl na sebe navlékl, Garmin v Unhošti ukazuje 4°C nad bodem mrazu. No jaro jak má být. Místní průvodci Jarda a Ivan v deštíku velí zkušeně ústup do lokálu posilovny, kde je náčelníkem vyhlášena štábní příprava. Těla zavodněna i jinak hodnotně a vydatně zakalorizována. Čas postoupil a nechceme v Unhošti trénovat za kavárenským stolem. Déšť, nedéšť, náčelník společně s oběma domorodými průvodci velí k nástupu na start a už jedeme.
Vidouš, Suchý mlýn, Poteplí a kolem Kačáku se houpeme na Roučmídu, odkud nás čeká mírné, zato dlouhé stoupání kolem Žlábku. Zelená značka se v jarní zeleni schovává a na rozcestí Polesí Mučava ji opouštíme, abychom se kolem Zadní Muňavy a Koutku vyšplhali ke Skalce. Chvilka čekání a již šotolina šustí pod plášti ve směru k Mařtálce, abychom pak rychle ztráceli výšku jízdou v úvozu ve Staré mýti.
Zde krátká zastávka vyplněna vzpomínkou s pohledem na stopy , jenž zde vloni zanechal zrakvivší se kamarád. Strom nárazem ohnutý, hluboké jizvy v kůře stále nezaceleny, jarní větřík provětrává svěží jarní zeleň listů. No slzy otřeny, kamarád uzdraven a jedeme dál dolů a stále rychleji až do Žloukovic.
Pro osvěžení kousek asfaltu k údolí potoku Vůznice, kde je průvodci servírováno mírné stoupání do Žlubince se závěrečným sjezdem do Nižboru. Polední přestávka vyplněna návštěvou retro restaurace vestavěné do nádražního akcízu. Příjemná pohoda ve společnosti bramboračky, nefiltru a teplých kamen ukončena Bobovým nálezem, zaručeně cyklistického klíče. Aby se bramboračka řádně usadila, tak si za Berounkou dáváme kolečko na Pumptraku. Nižbor zírá a opouštíme jej pěšinkou kolem trati k úzkému propustku, kde zkoušíme rovnováhu a brousíme konce svých řídítek.
Skoro vyschlý Žlubinecký potok nás pak provází svým bubláním až k rozcestí Chyňava a jízdou po kraji lesa dojíždíme rychle k Chyňavské myslivně. Kousek asfaltu k rozcestí Muňava, odbočka vpravo a lesním terénem míříme k Poteplí, kde nás déšť, věřte neplánovaně, zahání do vyhřátého šenku hospody U Netopýra. Jídelní lístek vypleněn, déšť neustává, tak to fofrem dáváme přes Suchý Mlýn a Vidouš zpět do Unhoště. Zde je pak po ujetí 46ti kilometrů trénink ukončen.
Nikdo se v dešti neztratil, nerozpustil a nezmrzl. Loučíme se s průvodci Ivanem a Jardou a 1. června se mohou soupeři třást…
Napsat komentář