Úterní dopoledne, sleduji z oken zimní krásu vzdálených hřebenů Krušných hor a ski sekce, dříve narozených Tukanů, chystá prkýnka k lehkému pohybu a vyvětrání plic a špatných myšlenek při běhu na lyžích v čerstvě napadaném sněhu. Vyjíždíme ve čtyřech a Chaloupecké parkoviště je po chvíli svědkem našeho startu.

Číst více

Sobotní ráno, začínají jarní prázdniny a ranní vláček je neobvykle obsazen. Pár míst je volných a nám neznámá slečna mi laskavě dovoluje usednout. Hledím do jejích očí zakrytých černými brýlemi a přemýšlím kdo to je a kam vyráží s termoskou, nabíječkou a s mobilem v ruce. Nestačím se rozkoukat a průvodčí z nás tahá krvavých 14,-Kč a už nás vyhazuje na promrzlý perón prvního nástupiště druhého nejvýše postaveného nádraží v ČR. Slečna také vystupuje s běžkami v ruce a pomalu se za ní couráme vzhůru k Schuppenově cestě. Zřejmě samotářka netoužící po kolektivu.

Číst více

Únorové úterní odpoledne. Po domluvě vyjíždí ski sekce Tukanů do Abertam, kde bude sledovat pokroky v technice bruslení Irči, nově vybavené novými tretrami. Tým silou vůle poráží nepříznivé projevy počasí i čerstvým sněhem zasypané rozmydlené stopy ve směru k hájence. V prostoru se pohybuje dnes málo nadšenců a tak nikdo nepřekáží a nezdržuje ve stoupání k Červené jámě, kde toho má Irča tak akorát.

Číst více

Sobotní ráno, budík se mne snaží probudit a sny o pohybu v čerstvě vyřezané stopě se mění ve skutečnost. Sedím s Tukany ve vlaku a už stoupám k Schuppenově cestě. Lyže připnuty a jen ranní ptáci obdivují bruslařský styl a tempo vyvíjené ski sekcí vzhůru k Bučinské cestě. Čerstvý manšestr jede a na dlouhé rovince před Zaječí horou jsme rychlejší než vítr. Roman kmitá ve stopě vpřed a vzad, Ája jede jak dýzlák a zbytek týmu se nenechává zahanbit.

Číst více