První říjnová sobotní vyjížďka, účast je poněkud slabší, ale ranní citelný chlad rychle střídá teplo. V paprscích slunce vyjíždíme s cílem dojet a zdolat nejen 120schodů kuriózní rozhledny, vzhledem inspirované Babylónskou věží a za odměnu pak vyplenit jídelní lístek osvěžovny „U Divočáka“.

6 kusů vyjíždí opět bez náčelníka vzhůru do Tuhnického lesa, spleť lázeňských cest pak opouštíme sjezdem volným terénem od Sv. Linharta k nádraží v Březové. Těla jsou již zahřátá a před prudkým výjezdem nad přehradou většina z nás odkládá vrchní vrstvy cyklooblečků. Řadím lehký převod a rychle zdolávám hustě naskládané vrstevnice. Cítím dobrou formu, ale popadané smrky a borovice nejdou přejet. Jízda se tak mění na strkání, přelézání, podlézání, prolézání i přenášení polomů.

Skelety procvičeny a polomy jsou konečně za námi. Ještě pohled k „Risswaldu/Obteči“ a již v sedle pak stoupám po rozbahněné lesní cestě až k rozcestí nad „Fčelínem“, kde máme příležitost naživo vinšovat Žírovi vše nejlepší k narozeninám. Uklidněný dech i tep pak opět stoupá při výjezdu kolem Moučných pytlů a přes Kozihorskou pod Stránisko, odkud zkratkami míříme k popravišti a po louce k Větrnému vrchu, odkud je dnes pěkný výhled k Andělské Hoře a ještě kousek dál k Doupovu.

Horní Slavkov-Kounice, pak rozbitý a pak i opravený asfalt, který nás vede k „Šachtě“ a k loukám před polním letištěm v Krásně. Chvilku se kochám, fotím a vstřebávám podzimní krásu. Rychle pak doháním po loukách tým a konečně je přede mnou „zas…é“ Krásno i kamenná věž, kde jsem kolektivem pověřen, abych svěže vystoupal vzhůru k nebi.

Schody nepočítám, počasí přeje, viditelnost bezvadná. Krušné hory – Blatenský vrch s rozhlednou, Plešivec s rozhlednou, Klínovec s rozhlednou a vysílačem, Meluzína, Měděnec. Ostrým zrakem dříve narozeného a perspektivního sokolíka vidím i Jelení Horu před Sv. Šebastiánem a dokonce i páru z chladicích věží elektrárny Prunéřov. Samozřejmě Doupovské vrchy – Pustý zámek i Hradiště, pak i Vladař a Krašovský vysílač i nejvyšší vrchy Slavkovského lesa Lesný a Lysinu nelze opominout.

Pro dnešek je kochání dost, ještě společná fotka u paty rozhledny a už brzdíme u paty osvěžovny, kde si pak dáváme co hrdlo a výběr dovoluje. Kaloriemi přeplněná těla pak vezeme hbitě kolem „Pískoviště i „Puškařovické stoky“ ke „Komářím rybníkům“ a kolem hájovny nad Třídomím k Nadlesí a ke Dvorům, odkud dnes dáváme přednost ke sjezdu do Lokte přes „Hötner Berg“ ke kříži nad Loktem a od odpočívadla závěrečným singltrekem dolů do Revoluční ulice a Lokte, kde se dnes tísníme s davy ochutnávačů burčáku a vínoznalců.

Střídmá ochutnávka burčáků všech barev i stupně kvašení, obdiv věnuji naleštěným motorkám zn. „Indian“ a Pušák i holky dělají co mohou. Dlouhá chvíle při čekání na klesání hladiny burčáku v plastové lahvi mě přemáhá, odrozuji se a  doprovázím Áju na cestě k domovu. Pár loků burčáku dělá divy, na D1 předjíždím vše i co je elektrifikováno a za chvilku jsem ve Svatoškách.

Za sebou mám i Tašovice, Meandr a od Kauflandu se pak pouštím do boje se závěrečným stoupáním k vysílačce, kam dojíždím bez následků  burčákové kúry a v klidu si pak zapisuji 57 kilometrů projetých v krásném říjnovém dni a podzimně zabarvené přírodě…

fotky

 

 50 zhlédnutí celkem,  1 zhlédnutí dnes