2021 02 13 Jelení

Tak se paní Zima pochlapila a příděl sněhu pro Krušné Hory je po letech strádání opět jak má být. Tlaková výše importovaná ze západu také nemá chybu a nebýt koronavirové krize, tlačili by se do perfektně připravených stop nejen sportovní nadšenci, ale i odpočívající proletáři z obou stran hranice. Dnes vyjíždíme brzy ráno a v Nových Hamrech nasedáme do vlaku, jenž nás veze po trati krušnohorského Semmeringu. V dlani mě pálí horkých šest korun, které dávám průvodčímu a jsme rychle v pohádkově vybarveném Perninku.

Slunce září a kontrast modrého nebe s bílým sněhem vnímám ve stoupání k Schuppenově cestě, kde někteří ještě mění mázu. Lyže na svém místě a už to frčí ve směru k Bučinské. Bruslaři v čele a zezadu se na ně tlačí klasici. Tam kde to jde volím soupaž a kochám se pohledy na zimní krásu u Zaječího vrchu i u Korce, odkud zkoumáme stav přípravy stop protažených mezi hraničními kameny.

Stopa perfektní, rychlý sjezd k Henneberg Hangu a kupodivu na saské straně žádní zimní sportovci. Zřejmě je moc brzo i na německé občany.  Tratě volné, Tukani mohou rozepnout křídla i na Kammloipe, ze které odbočujeme k přechodu a již si vychutnáváme nabídku z okénka celnice nad Jelením.

Polední slunce hřeje, tělo hřeje i Bombardino i svařák a tentokrát jedeme ve zmrzlé stopě protažené skútrem kolem Slatiny nad Pašeráckou hospodou. Klasici zde mají výhodu a bruslaři mají silné paže. Projíždíme rozvodím mezi prameny Rolavy a Černé vody, objíždíme bývalý důl Sauersack a jsme po chvíli na rozcestí U pomníku nad Rolavou.

Chvilka na traťovku a volným terénem se suneme nad bývalou trafačku ke sjezdu k rozbitému mostku nad Chaloupkami. Rychlý sjezd za námi a za námi je i „divadlo“, které dnes míjíme bez zájmu. Před námi jsou Chaloupky, kde zdravíme Zdendu a rychlá stopa nás dál vede kolem Rolavy k Chaloupeckému parkovišti a stále dál až do Nových hamrů, kde běžky odepínám z bot a Garmin mi ukazuje dnes odjetých 36 kilometrů…

fotky

Petr Baumann