-
- pod Ottovou výšinou
-
- odpolední Vary , pohled z Gétovky
-
- na „Odpolední“ stezce
-
- „traťovka“ na Vítkovce
Říjnové , dost zamračené odpoledne, přesycené koronavirem i dešťovými mraky a k tomu ještě zásadní omezení provozu veškerých osvěžoven v zemích koruny České. Vyjíždíme dnes, zatíženi tímto rozhodnutím našich, námi zvolených a jistě dobře informovaných představitelů, do terénu již ve 14.00 hodin, abychom se mohli, dnes do osmé večerní, důstojně rozloučit s důvěrně známým prostředím.
Časná hodina startu silně zamávala s počtem účastníků a kolem Thermalu soupáme vzhůru k „Jaru“. „Panoráma“ překonána a Garmin stále přičítá nastoupané metry k plošině „Camera Obscura“ a stále výš ke Třem křížům a k Ottově výšině, kterou dnes zbaběle objíždím k „Chatě v sedle“. Chvilka čekání, Verča ve sjezdu ve sjezdu od „Ottova“ sloupu víří spadané listí a všichni pak svižně jedeme po „Tugeněvově“ stezce a kořenovkami na Gétovku.
Nově rekonstruovaná vyhlídka nám poskytla pěkný pohled na Vary a také kolem dokola. Studený vítr ale kazí romantiku barev podzimu a schody dolů raději nepočítám. Asi jich bude stejně jako při cestě nahoru. Ještě společné foto a už to valíme dolů do Hůrek, od hvězdárny lesem a po loukách pod vrchol Vítkovky, kde si dáváme traťovku. Pušák pak vede dezinfikovaný tým po trati „Kola pro život“, ale v protisměru. Od Vítkovky padáme rychle po šotolině, v barevném listí a úvozem k „Beethovenově“ stezce a ke „Kome“.
Máme ještě dost času a najetých kilometrů k cíli je stále málo. Před námi je hřeben „Tuhnického“ lesa a spousta zde natažených stezek. Výjezd začínáme po „Odpolední“ stezce, kde tempo brzdí spadané stromy. Kmeny překonány a při jízdě kolem „Ave Maria“ sleduji barvy karlovarského podzimu při výjezdu k chatě „Přátelství“. Po chvilce míjíme i chatu „Rusalka“ a kolem chaty „U Obrazu“ fofříme ke Sv. Linhartu, kde na nás čeká ještě lalůček přes Doubský lom.
Kamenitý sjezd od vyhlídky nad lomem hravě všemi zdolán a rychlost jízdy se zvyšuje na „Doubské“ cestě, kde od „Lesovny“ Diana padáme po „Rohanově“ a Lesmistrově“ stezce dolů ke střelnici, odkud je to již kousek k základně. Kola po 28mi kilometrech jízdy v garáži, restauračka plná (jako kdyby to bylo na dlouhou dobu naposledy) a tým sedí ogranizovaně u dvou stolů. Pitný režim poctivě dodržován, inteligentní debaty nemají konce a je tu zavíračka, jenž nás vyplivuje do ulic a temných koutů na cestě k domovům, kde na nás čeká 100% tní zábava u televizorů i další promyšlené a kvalifikované pokyny, jak překonat ve zdraví nudu a z východu importované viry…
Napsat komentář