Tak si Tukani užili trochu sněhu na Šumavě a zřejmě tři vyjížďky na běžkách jsou pro letošek asi konečná. Ve Varech teplo jak v březnu, příroda, horští hoteliéří, vlekaři i prodejci zimního vybavení šílí a vodohospodáři i politici klamou národ, že bude lépe. Letos asi líp nebude a tak znovu sundavám kolo z háků a jedu ke Startu.
Garmin ukazuje 10°C a jarní počasí nás provází nejen při výjezdu do Tuhnického lesa. Lázeňský les propleten a od Rusalky padám za týmem dolů do Slovenské, abych pak společně s ostatními zakroužil po asfaltu na Okružní a kolem Waltrovky ke Kolové. Následuje rychlý přesun k Pile kde míjíme Telenec a po chvíli se noříme do dnes vyjímečně hlubokých vod brodu na Mlýnském potoce.
Nikdo z Tukanů se v „jarních“ vodách neutopil a před námi je Peklo s bahýnkem na cestě i Nová Víska a na obzoru věž zámku v osadě jež pochází z roku 1378 a pro kterou byl v roce 1949 členy místního MNV vybrán název Stružná. My dnes ovšem vybíráme z bohaté nabídky místní restauračky a plníme vysílená těla kaloriemi v tekuté i pevné formě.
Závěrečná kávička jako třešnička na dortu a jsme opět vyvrženi do přírody s drsnými, lednovými teplotními projevy, které neklesají pod 8°C i ve sjezdu po lesních nestezkách pod „Podkovou“ a na asfaltu k Šemnici a k Muzíkovskému mostu.
Ohře překonána po mostě a jedeme zkontrolovat stav prací na již odklepnuté stavbě cyklostezky, která má nahradit velmi oblíbený, kořeny a příkopy prošpikovaný singltrek ve směru k Hubertusu. Práce zde ovšem moc nepokročily. Vyřezané stromy, neodklizené větve i polena brání v plynulé jízdě a je tu první letošní defekt, který si vybral Áju. Ochotně zručný mechanik Roman vše rychle napravil a tým tentokrát končí v Černé Plzni. Já závěrečnou zálivku dnes vynechávám a rozvážně sčítám rodinobody a končím doma po 53 kilometrech dnešní „jarní“ vyjížďky…
Napsat komentář