2019 10 19 Stráž nad Ohří

Šedivé sobotní ráno, počasí bezva…psa bys nevyhnal a do toho podzimního času vyjíždím, obalen pláštěnkou, ke startu vyjížďky. U AC Start se, kromě aut, tísní 9 Tukanů, pak jedna fotka na památku a vyjíždíme po cyklostezce k Dalovicím.

Nezávodní tempo je náhle vyměněno za strmý výjezd od Ohře k Dalovické vyhlídce, kde se můžeme pokochat zamračenou vyhlídkou na Vary. Náš cíl ovšem je dnes jinde a tak upalujeme přes Sadov dál svižným, kamením proloženým stoupákem za viaduktem ke kolejím a singltrekem k Podlesí. Jahodová louka k oboře a nad Hájkem se nám otevírají pěkné výhledy na Krušné hory i Doupov. Není ovšem čas na kochačku, rychle padáme do „Pupkaní“ a pak obaleni lehkým bahýnkem se představujem v Ostrově.

Ostrov propleten mezi rybníky a z Květnové rychle stoupáme po asfaltu přes Maroltov do Krásného lesa, kde se tým sytí zde servírovanými hruškami. Plni vitamínů pak dáváme modrou dolů po louce a kluzké čedičové kameny, schované v nánosech bukového listí, záludně číhají na svou oběť nad Hauenštejnem.

Necháváme ruiny hradu rychle za sebou a do Stráže se tentokrát plížíme po modré. „Nemám ji rád…“ slyším komentář zakládajícího člena a po chvilce mu dávám za pravdu. Kluzké kameny, bahno, louže a stálé stoupání v mokrém listí. V lesním tichu si přičítám nastoupané metry, barvy podzimu dávají všem sílu a zpestřují náročný výjezd. Kousek turistiky na stezce v prudké stráni a jsme nad Stráží. Krátká kochačka, Warta hluboko pod námi pak rychlý sjezd loukami a už nás vítá 10° „Bernard“ u Ivana.

Dojíždí Bobo i Vítek posiluje kolektiv a dnešní nabídka skvělé houbové polévky i guláše by jistě neurazila hosty mnohých Michelinských restaurací a jako desert kávička s koláčky od Verči. Kdo se nezúčastnil tak o hodně přišel. Odpoledne se rychle mění na večerní hodiny, tma jak ve Stráži a už jedeme loukami k Jakubovu a přes Vojkovice po asfaltu do Varů, kde mi doma Garmin ukazuje odjetých 64 kilometrů. Škoda, že nezaznamenává dobrou náladu i chuťové zážitky…

fotky

Petr Baumann