tréninkové kafíčko …začátek dobrý
nad Michalem….tam se budou závodníci potit
„Břízky“ ve dne sranda – v noci???
jaká zde bude rychlost v půl páté ráno?
Poslední srpnová sobota, stále sucho, deště a bouřky se karlovarsku úspěšně vyhýbají, Tukani marně hledají brodíky i bahno.
Jedu ke Startu, užívám si ranní vedro a kolo bych dnes vyměnil za procházku po ledovci. Vybírat si nemohu a tak si ve společnosti vybírám malou kávičku. Osvěžen kofeinem si prohlížím jistého krasavce a pak jedu za ostatními ke Globusu, abych si mohl připsat první nastoupané metry pod Roh, kde sluneční elektrárna podává dobrý hektarový výkon a pěkný sportovní výkon podávají i Tukani při jízdě po louce do Lokte k „motokrosu“ a pak i ve sjezdíku do Sadové ulice.
Cyklostezka, houpavá lávka v Sedle a už stoupáme v prachu a vedru nad jezero Michal, kde nám Vítek ukazuje nejdříve prstem a pak i v terénu popisuje nástrahy tratě 24hodinovky připravené Martym s jeho týmem. Jedu s ostatními za Vítkem. Šotolinu střídá, tráva, kamení, asfalt, kořeny, kmeny stromů od sebe tak na řídítka, stoupání, rychlé klesání a vůbec všechny možné terénní lahůdky, které si závodníci vychutnají zvláště za měsíčního svitu. Tedy pokud bude měsíc vzhůru a bude ochoten prožít noční směnu ve společnosti bajkerů.
8 a půl kilometru závodní tratě máme dnes projetou v tréninkovém tempu. Vyštavené svaly a těla v dnešním vedru poctivě zavodňujeme „U Smrku“ a sílu nám dodává Krpálkův světový titul i řízek. S plným žaludkem se lépe pracuje a znalec Pušák ordinuje výjezd nad Hruškovou k pomníku přísahy a pak sigltrek dolů do Sedla.
Odpolední siestu prožívám v sedle bajku a spaluji nabyté kalorie. Stoupání ve vedru k pomníku za mnou a přísahám, že řízek s americkým bramborem a hrachovkou + malý „Dělnický Martel“ už nikdy. No oboje porce jsem v těle udržel a stále se ve stoupání držím na dohled týmu. Horizont se náhle láme a úzká stezka mezi stromy zkoumá jak jsem na tom s technikou a rychlostí. Pod koly kameny, kořeny, velbloudí hrby, točím vlevo, vpravo a lituji, že nemám teleskopickou sedlovku. Technika za 2- a rychlost? No neupadl jsem a destičky kotoučovek jsou celé.
Lesní singltrek za námi, krátká jízda loukami nad Sedlem a je tu Supí potok. Malý náčelník volí jízdu ke Slavkovu a mě náhle přemáhá touha po společnosti usazené ve stínu třešně a slunečníků u „Gardnera“. Opouštím zbaběle tým a posléze zjišťuji, že Pušák také operativně změnil své plány a přes Dvory se rychle vrátil se zbytkem Tukanů ke Gardnerovi, abychom se mohli s Bobem opět připojit k týmu.
Cyklostezka do Varů plně obsazena, držím svých 28km/hodinu. Čelo týmu, nejen na mne, čeká ve Svatoškách a po ujetých 68 kilometrech pak skládáme kosti na terase základny, kde se místo nás potí servírka. Komentujeme výkony závodníků Verči i šampióna, chmelový juice mizí jak pára nad hrncem a rychle mizí i denní světlo. Pěkně jsme se dnes zahřáli…
Napsat komentář