Tak je dnes vše obráceno naruby. Zakládající člen nasadil helmu, import horkého vzduchu z Afriky skončil i náčelník nás vede obráceným směrem po trase úterní vyjížďky, jen stoupání jsme se nezbavili a závěrečné rehabilitační cvičení si ponecháme na večer.
Sobotní ráno vítá tým u AC Start chladivým, příjemným vánkem. Slunce dnes nepálí i teploměry si mohou odpočinout od vedra minulých dnů. Jsou prázdniny, prořídlé hejno Tukanů vyjíždí k Jenišovu a míří k přes Chodov k „Bílé vodě“. Smolnickou kypu objíždíme a už nás vítá „vůně“ fenolového odkaliště pod Vřesovou.
Nasyceni nezaměnitelnou atmosférou, těchto Bohem zapomenutých míst, opouštíme v lesním stínu výjezdem kolem Tatrovického potoku. Brod hravě překonán, Verča stačí ještě ochutnat zde zrající maliny a jsme pod hrází Tatrovické přehrady. Od koupačky nás dělí jen výjezd ke koruně hráze, ještě protlačit kola nejetelným terénem do míst, kde se koupou jen „adamité“. Svlékám propocené týmové barvy a už se nořím za ostatními do vody. Pocity jak na Jadranu, jen pikolík s pivkem se někde zatoulal.
Osvěžení je za námi a už polykáme prach při jízdě kolem Spomyšlu stále vzhůru k Poušti a pak i k Lesíku, kde na nás ve V.I.P. zóně čekají „krušovice“. Rychlá koupačka a přes Bernov jedeme do Nejdku, kde nás zastavuje nabídka jídelního lístku rastaurace „U Žáby“. Vybrané menu zmizelo v žaludcích a tým mizí zpět do terénu přes Limnické údolí, odkud vyjíždíme po žluté k Vysoké Štole k Novému Fojtovu. Ve Fojtově překonána silnice do Nejdku a v místech, kde kdysi byl vrchol Hutnického vrhu, je konečně nalezena ostružiním zarostlá stezka.
Pěkný, rychlý sjezd v buřeni i v křoví, kůže nese krvavé stopy po trnech a kolem lesní školky a hřbitovu jedeme na koupaliště v Nové Roli, kde se velmi rojí návštěvníci festivalu „Rock iN Roll“. Srdce tepe v rytmu beatových melodií, jazyk ochutnává hořkost výstavu Bernardova pivovaru. Nástup na podium hudební formace „Plastic of People…“ doprovází první kapky deště a Tukani jsou náhle na delší dobu přikováni pod střechu osvěžovny.
Bojovali jsme s pokušením, bránili jsme se zuby nehty, ale vše má svůj konec. Bouřka i Plastici se vyřádili a můžeme konečně vyjet. Déšť osvěžil vše živé, vzduch zbavil od prachu i příroda si oddychla od vedra. Dávám si na závěr „Svobodovku“ k vysílačce a mohu si také oddychnou u bran domova, kde si zapisuji, dnes rekreačně odjetých 52 kilometrů…
Napsat komentář