pěkně nám to u Startu začíná
před Mariánskou
nad Novým Městem
májová nadílka…
Šedivé, deštivé ráno, na kole vyráží do přírody opravdu jen ti skalní a ti, co mají velmi dobré cyklooblečky a spoustu chuti do pohybu v těchto studených májových dnech.
U Startu se sjíždí osm statečných včetně Áji, která ale míří jen do Tuhnického lesa, aby se pak rychle vrátila domů. Mezi hojnýmí kapkami vyjíždíme v sedmi kusech přes Sadov směrem k Velasu, abychom vyzvedli náčelníka. Lehký deštík se zde mění na regulérní déšť, mobilní předpověď není příliš optimistická a dává důvod k úprku před deštěm do útrob chaty „U Beránků“. Chvíle čekání pak vyplněny konzumací zde uložených zásob Rozumně Uložené Měny a jiných tělu prospěšných tekutin.
Pohled z okna slibuje zklidnění vodních přívalů a již s náčelníkem míříme v silném protivětru a přes Hroznětín k zelené značce a pak v dešti, již bez mlaďasů, po žluté k Oldříši, kde nás vítají rozkvetlé stromy, tulipány i první sněhové vločky. Mezi vločkami a na střední Mariánské cestě točím usilovně jednoplackou a rozvážně překonávám vrstevnice ve směru k asfaltové serpentině pod bývalým dolem Eva, kde fotím tým jedoucí k Mariánské.
Tým mi samozřejmě rychle zmizel z dohledu, ale u Krmelce je doháním. Nějak jsem podcenil obutí, letní tretry dnes nejsou OK a vychlazené prsty u nohou posléze ve vytopeném lokálu opět nabývají citu a zřejmě opět žijou. Dvojnásobná porce držkové je pak správnou cestou, jak doplnit vydané kalorie.
Pohled z okna, sněhové přeháňky se zklidňují, opouštíme lokál a po asfaltu stoupáme k Novému Městu kde to, mezi zasněženými smrky a sněhem zavátými loukami, valíme k horní stanici vleku sjezdovky Jáchymov střed. Jak rychle ztrácíme výšku, tak se rychle ztrácí i sníh a na Popově zeleno jak na jaře. Následuje klidná jízda po vrstevnici a pak obdivuji odvahu Irči ve sjezdu do Hlubokého.
Rychlý sjezd bez nefunkční přední brzdy Irča hravě zvládla a jsou za námi Kfely i cyklostezka do Bystřice, odkud jedeme loukami „U Borovice“ a mezi ohradníky k Velkému Rybníku. Zde malá přestávka vyplněná konzumací jistou nemrznoucí kapalinou a přeplněn chutí ke sportu pak jedu za ostatními přes pole k Čihadlu a Čapí hnízdo do Otovic, abych si pak mohl s ostatními umýt bajka v Bohatické myčce.
Očista provedena, manifestační jízdou se pak proplétám temnými kouty Bohatic pod průtah na cyklostezku, odkud je to jen kousek do dnešního asylu v lokálu Č.P., kde nalézáme mlaďase u piva a v již v civilu. Nabídku studené stravy v podobě utopenců zachraňují výborné koláčky od Verči. Poctivý „turek“ je pak třešničkou na dortu.
Čas letí, opouštím tyto náhradní prostory a po 58mi kilometrech jízdy jsem u fortny domova řádně vychlazen a již se vidím v páře a teplé vodě bazénu i vířivky v KV Aréně. Tak zítra …
Napsat komentář