Pondělí večer a nejen národ Tukanů jistě netrpělivě očekává, co zase vypadne ze stránek k potěše očí a ducha z uplynulého víkendu. Písmen na klávesnici PC je mnoho a jak je seskládat, popsat zážitky a ještě doplnit fotkami pohyb Tukanů?
Tak jsem nějak překonal týdenní útok lenory na mou tělesnou schránku doprovázený silnou rýmou. Celé tělo otlačené od polštářů, tělesná schránka prolévaná čajem a přecpaná vitamíny mne bolí. „Nějak se mění počasí…“ sděluji drahé polovičce a ta mne usazuje oblíbeným „…podívej se do občanky“. Beru to na vědomí a v sobotu ráno s trochou závisti koukám na displej nejchytřejšího člena v domácnosti a zírám na fotky kamarádů ze sněhových plání a čerstvě vyřezaných stop. JTF vede kamarády ke Stříbrné, Roman se prohání s Ájou kolem Chaloupek. Ostatní Tukani také nezahálejí, jen Míra Š. potvrzuje pravidlo, že práce šlechtí. Jistý autor pak ještě poslal scénář proběhlé, klidné soboty a láskou naplněného života manželského:
„A Hrobník, ten nesměl. Ta jeho řekla, že už se najezdil do Hamrů dost a ať běhá u baráku, že na něj aspoň uvidí a že mu bude měřit okruhy!! Venca běhal kolem baráku, stíhačka mu měřila okruhy a prý se divila, že nám nestíhá. Že to prý dělá kvůli ženským, aby s nima mohl zůstat vzadu. Venca byl hodně malinkej a nevysvětlil jí to. Bude smět, až v TV bude odpoledne seriál a Venca by jí rušil…“.
Tolik tedy k sobotě.
Nedělní ráno ve mně probudilo Tukana, rýmě i domácnosti jsem se vzepřel. Běžky čerstvě namazány, výzbroj naložena a k pohybu v přírodě jsem vyhecoval i z sjezdovek utahaného Fešáka Huberta. vary se s námi loučí deštěm a Chaloupecké parkoviště je skoro plné. Fábka si svými lokty udělala místo a již to s Pepou valíme vzhůru do kopce a na Chaloupky. Silný horský vzduch přeplněný kyslíkem a ozónem, stopa tvrdá a lyže jedou. Ve stopě k Chaloupeckému mostu potkáváme Pavla a Danču, kteří dávají přednost Přebuzi. Bruslím k Rolavě, Pepa mi funí na záda, dlouhé stoupání máme za sebou a za chvilku jsme na rozcestí k pomníku. Dávám Pepovi chvilku na oddych, kocháme se pohledem na Sauersack a před námi je rovina kolem Cíňáku, kde potkáváme Martyho a jeho 50tníky. Pěkný a rychlý sjezd jak po kolejích tramvaje a jsme v Jelení. Kolem hospody les hůlek a běžek, němčina hravě válcuje češtinu a auta s pražskými čísly nemají šanci zaparkovat.
Před námi je ještě zkouška výkonu a odolnosti ve stoupání na Jelení vrch, toto hravě zdoláno a nás čeká rychlý sjezd kolem Jelenského potoku do Chaloupek a k autu. Dojíždím k parkovišti, kde se na sportovní výkon připravuje nezmar Roman i Vítek s Janou. No já toho mám po týdenním lenivění dost, Pepa raději mlčí a šetří dechem. Doma pak sleduji, že mne a Pepu Roman s Vítkem na stejné trati hravě převálcovali, ale jeli obráceně. Tak to musím příště zkusit také:
Roman+Vítek, 22,2km, 15,3km/hod, 301m
Petr+Pepa, 22,2km, 11,5km/hod, 311m
Podobné články:
Napsat komentář