Je úterní odpoledne a pohled z okna neslibuje zrovna ideální podmínky pro cyklistické výkony. Do střešního okna buší vytrvale nepříjemně vychlazené kapky deště a nad Vary se společně se šedivými mraky nasouvá okluzní fronta importující k nám ze západu ledovku. Chvilka váhání zda vůbec vyjet, volám náčelníkovi a do chytrého telefonu vznáším blbý dotaz zda se dnes pojede. Zřejmně jsem jej vyrušil ze šlofíku a sladkých poobědových snů, ale odpověď jasně zní „nikdy jsme úterní vyjížďku nezrušili…“ .
Řídím se tedy svými pocity a navlékám na sebe vše co cyklošatník obsahuje, vyrážím v dešti ke Startu a vstříc boji s nepřízní počasí a nástrahami v terénu. Chvilka čekání, na kolech dojíždí nezmaři Pušák a Irča, ve svých plechových miláčcích se přijeli zvědavě kouknout na Start i Petr Dima a šampión. Irča ještě stačí polknout dávku kofeinu z prťavého šálku a vyrážíme, doprovázeni stálým deštíkem, do Tuhnickéko lesa. Ve stoupání ke střelnici nedáváme šanci řidiči a necháváme jej hravě za sebou.
Sokolák i sjezd dolů k LD Mánes je za námi a už se prohrabáváme přimrzlými závějemi bukového listí na Nerudově stezce ke Knize a po Fibichově stezce k Myslivně. Sleduji kam nás vede žlutá značka a lalůčky stezek nás dovedly v příjemném stoupání na „Karlovku“. Vary již ve tmě, reflektor osvětluje mokré listí na stezkách ve sjezdu k Findlaterově stezce a k Ecce Homo. Rozhledna Diana kousek nad námi, Pušák a Irča přede mnou na stezce k chatě Přátelství. Ještě lalůček k Rusalce, pár nepovedených fotek a sleduji zmrzlou stopu jejich gum od Kazatelny k chatě U obrazu. Promočený Tuhnický les s pomalu se tvořící ledovkou na asfaltu a Čapkově pěšině necháváme za sebou, přejíždíme Teplou k Alici a jedeme se vyřádit na stezkách nad Kome.
Stálý deštík ještě více studenější, kluzké přimrzající listí všude kolem nás a již stoupáme po Okružní cestě k odbočce na Beethovenovu stezku. Tentokrát je vynechán velmi oblíbený výjezd úvozem a jedeme hodně dlouho nejetou žlutě označenou stezkou kolem Libušiny chaty k prameni Živé vody u chaty básníků. Živý pramen zasypán vrstvou barevného listí, jiný pramen vody mi teče za krk a prudké stoupání po modré a jsme náhle pod Pitchusbergem. Zamrzlá stezka k altánu pod vrcholem, přejíždím chroupající trávou k asfaltu, ještě stačím upozornit na ledem pokrytý asfalt a jsem na zemi. Kosti jen zachrastily, škody na těle, duchu a kole nenalezeny, milosrdná tma skryla můj ledový tanec před diváky. Jindy bahnitá cesta, dnes ozdobena vyrytými zmrzlými kolejemi zdolána, Jirka rekognoskuje terén a ve tmě a lesní stezkou míříme na červenou a ke sjezdu do Cínové ulice v Březové.
Pády se nekonaly, nástrahy terénů nad Březovou zdolány a před námi je výzva ve stoupání k vodárně. Celoroční pravidelná příprava je znát, rychlá jízda ve stoupání jak po rovině a po místy ledovkou pokrytém asfaltu uzavíráme okruh u chaty U Obrazu. Vody seshora je už dost, kilometrů jízdy a nastoupaných metrů pro dnešek také dost, ještě se protahujem kolem obory Linhart k hájovně Diana a Rohanovou a Lesmistrovou ke sjezdu v mokrém kamení dolů do Sládkovy ulice. Brána základny dosažena po dvaatřiceti mokrých kilometrech, pozice u stolu posíleny o náčelníka, Pepína a o Boba přinášejícího zprávy o aktuálním vývoji v říši.
Situace na trhu se zimními tretrami prodiskutována, domluveny jsou i aktivity Tukanů v nadcházejícím svátečním čtrtečním dni a nasycen zážitky z vyjížďky i produkty kulturněrehabilitačního stroje osvěžovny U Kubrychtů se jedu tmou zalykat domácím štěstím a doplnit rodinobody. Tak ve čtvrtek v deset u Startu…
Napsat komentář