Tak nám dnes řádně zmokly zobáky a brka zalepilo bahýnko, ale když se umíte správně rozhodnout a zvolit správný směr, tak si můžete užít terénů i přírodních krás v jakémkoliv počasí. Nejlépe v příjemném teple, suchu a v dosahu civilizace, která nestaví do cest v terénu železné závory bránící volnému pohybu v Schengenském prostoru a zvláště pod vrcholem Risswald nad Březovskou přehradou.
Čas startu vyjížďky se blíží, ze všech světových stran a čtvrtí Varů a Slavkova se sjíždí kamarádi Tukani, od západu a jihu se po nebi honí černé mraky nasáklé vodou. Otužilým a otrlým cyklistům vítr v zádech a déšť, když jsou pod střechou, však nevadí. Tentokrát vyrážíme za náčelníkem překonat zprvu nebetyčný hřeben lázeňských lesů a poté prudkým sjezdem sjet do Březové. V plánu je zdolání terénů kolem Obtoče, Kozihorské, vypotit přebytečná kila a vyšlapat unavené nohy ze závodů.
Z Březové po úbočí Obtoče/Risswaldu neustále stoupá travou zarostlá cesta, na které si dokazují svou výkonost, objem plic, srdeční tep, kadenci, odolnost a další tréninkové ukazatele všichni kamarádi. V dlouhém stoupání jsou vystřídány snad všechny možné převody, včetně cykloturistického stylu. Chvilka čekání na opozdilé a už jen pár metrů k nebi a stoupání se mění na jízdu po rovině. Klid v přírodě, slunce svítí na obloze se proti nám před Stanovicemi náhle staví šedočerná stěna. Změna tlaku, ve vzduchu je cítit vysoké napětí před bouřkou, jenž působí zvláště na Pušáka, který se asi kochal krásou přírody a k překonání železné závory volí z plné rychlosti velmi netradiční styl. Kolo před závorou, Pušák za závorou, kosti chrastí, zbytky kůže na šotolině, ale Jirka si nestěžuje a potichu roní krev.
Tým zastavuje, Irča se pokouší o první pomoc, začíná drobně a čím dál tím hustěji pršet, mezitím se někde nenápadně, jako dým z bramborové natě, vytratili Čočkinovci a nechali zde napospas běsnícím přírodním živlům zmateného Jezevce. Déšť rychle sílí, tým se přesouvá za zvuku hromů ve světle blesků zpod stromů pod pevnou střechu krmelce, kam se po chvíli vrací i silně promočení rychlíci Vítek se Šampiónem. Jelení a srnčí nemá šanci, tlačíme se na dvou čtverečných metrech, přívalový déšť se nás snaží vyplavit, voda zaplavuje tretry, Honza kontroluje Aladina kdy už můžeme vyrazit a kolik času zbývá do celkového rozmočení, smrti chladem a záchrany.
Všechny dnešní plány na zdolání terénů kolem Kfelů, Kozihorské, Koule a Fčelína odplavila voda. Vyjížďka je operativně zkrácena a vracíme se zpět. Bouřková fronta se přesunula do jiných částí zemí koruny České a okruh, po sjezdu po silnici zalité vodou, pokryté bahnem a kamením je uzavřen v Březové, kde také Michala dostihl déšť a řádně mu zmokl knír. Tým se rozděluje na ty co mají rádi cyklistiku a nevadí jim stoupání k vodárně a zbytek, jenž doprovází potlučeného Jirku kolem galerie k základně.
Citelná zima ve sjezdu od Stanovic je vystřídána teplem z pracujících svalů, stoupání k vodárně za námi a za odměnu máme pěkný, nezapomenutelný pohled z Jungmanovy vyhlídky na vrchol Obtoče/Risswaldu. V klidném tempu dorážíme za ostatními kamarády k základně, Garmin ukazuje ujetých 28 kilometrů a přichází zpráva od Romana „… v Nové Roli sucho ani kapka“. Z čekárny před chirurgickou ambulancí v Sokolově podává čerstvé zprávy o svém zdravotním stavu Láďa, jenž si ustlal ve sjezdu na asfaltu ve Slavkově.
Teplý čaj rozehřívá náladu, ještě gratulujeme Jirkovi k bedně na Králi, nováček je přivítán a kapičky jsou také zalepeny. Čas běží jak splašený, slunce se posunulo dále nad Atlantik, venku je tma i televizní programy dávno skončily. Jedu teplou nocí doprovázen, tentokrát osvětleným kolem šampiona vyprahlou a suchou krajinou starorolského katastru, kam dnes také nespadla žádná voda. No dnešní, dokonale netypická Tukanská vyjížďka se tedy povedla.
Napsat komentář