před Žluticemi
„Ahoj kamarádi, v sobotu 3. 10. 2015 je sraz v 10.00 hodin u AC Start, už po nás dlouho touží ve Žluticích, tak to pojedeme napravit“. Tak zněla pozvánka pro kamarády.
Sobotní ráno je jak vymalované, chladno, slunce se snaži vyhnat hladinu rtuti v teploměru do příjemnějších a pro bajkery vhodnějších poloh. V povolené době akademické čtvrthodinky se u ACS objevuje sedm Tukanů. Bobo je nespokojen se stavem svých brzdových destiček a namáhavá sezona se projevuje i na plečkách Beryho a Vítka, který si stěžuje na problémy s ořechem. Ořech odmítá spolupracovat, Vítek se vrací z Drahovic domů a nerad mění lehkého hardteila za těžšího fulla a doráží nás v Bochově. Z Vítka leje pot a ostatní se zatím nalévají iontovým nápojem pivní barvy.
Červená značka se vine lesem, polními i lučními stazkami k Údrči a sjezdu z Polomi, kde si Bery vybírá vhodný kámen a po chvíli se chlubí procvaknutou duší. Od potupného tlačení kola domů ho zachraňuje Vítkova 29″ duše nacpaná do zadního kola 26tky a oba dohání tým v podzimních barvách přírody nad přehradou a před Žluticemi. Pub Cihelna nezklamala, naše žaludky naplněny výběrem z jídelního lístku. Bery se u polévky snaží o výměnu a zalepení nejen své procvaklé duše, ale i duše zrekvírovanou jeho otci. Pokus o lepení a výměnu proveden asi šestkrát, otcova černá a děravá duše vyhozena. Duše konečně opravena a Beryho paže se procvičily při práci s miniaturní pumpičkou. No také se něco naučil, bude se mu to hodit nejen při závodech.
Polední idyla však končí a čeká nás dlouhý výjezd ke Štědré, ve kterém skoro ještě jednou přežvykuji výpečky. Nastoupané metry naskakují, na vrcholu kaplička, Štědrá a Toužim na obzoru. Slunce se schovalo za mraky, čas letí a v Toužimi nás čeká U Jelena kamarád. Tým, posílen nejen kapalinou ale také o Ouroďáka, to valí loukami mezi kravami, lesem i po asfaltu k domovu. Chylice, Svinov, Český Chloumek, Javorná kde se Honzík opozdil a místo k Rybničné to bere ve směru na Viklan. Tým jede k Rybničné s cílem počkat na Honzíka po pěkném sjezdu u studánky. Nestačíme vychladnou a znalec místních hlubokých, temných lesů a stezek je opět mezi námi. Tempo a kadence se zvyšuje, za bajky se práší, Pila a Kolová je za námi. Malý lesní lalůček ve sjezdu ke Kome a již nám mávají a úhýbají z cesty nejen lázenští hosté. Na Irču čeká domácí kočka a nás čeká na základně Pušák, držící pozice u stolu. Po 94 kilometrech jízdy potřebuje mé tělo potřebnou rehabilitaci, které se jí v plné míře dostalo. Svátek Bohouše poctivě oslaven, ještě závěrečný výjezd k vysílačce ve společnosti Ouroďáka a mohu se opět představit rodině.
Napsat komentář