Červená Jáma/Rote Grube na předním Hengstu nad Hřebečnou je dnešním cílem a zážitky z pohybu v jarní přírodě na zbytcích sněhu, skvělé pocity ze zdolávání velmi oblíbeného stoupání na Oldříš a ještě dál do nebe jsou bonusem pro všechny zúčastněné Tukany.
Rozhýbat vlastní hmotnost po sobotním obědě přijelo ke Startu tentokrát jen šest Tukanů, Ouroďák dal přednost rodinné idylce a štěstí v oblacích kouře z grilovaných buřtů a pohybu mezi koňmi na závodišti. Bohouš by měl čekat na Červené jámě a ostatní Tukani tráví víkend ve své režii a samotě. Náčelník se připojuje na Velkém Rybníku v místě budoucích oslav 20tého výročí Tukanů, kde nás „U Beránků“ vítá nejen JTF, ale i hlasité bečení malého stáda navlečeného do beraních kožichů.
Další postup a směr jízdy určen, v aleji narážíme na nepřekonatelný val nové silnice, který by nezdolala ani světová bajkerská špička. Bajky přes tuto hradbu přeneseny, Hroznětín, Oldříš, zatáčka na Eliášově potoce, Skautský kříž odbočka, Vršek/Barbora, rozcestí pod Špičákem, Mrtvý Rybník, Hřebečná Mauritius, Karlova stezka a konečně Červená Jáma, kde jsme měli narazit na agenta Bohouše, který neprojel a podle zjištění dal přednost pohybu v nižších nadmořských výškách a pitné kůře na základně. Tukani se tentokrát ukázali a v občerstvovačce vypili snad všechny zásoby čaje a vyzobali hektary zázvorového koláče.
Příjemné teplo uvnitř srubu měníme venku za citelné chladno. Větrovky navlečeny, sjezd k vodárně v Abertamech a u jednoho ze 17ti zastavení, podává náčelník výklad o funkci malých rybníčků k ohřevu vody a poskytovaných službách koupaliště na Hřebečné. Padá poznámka, že to asi pamatuje naživo. Plavčík dávno po smrti, rybníčky i koupaliště zarostlé jak naše tváře a brady, převlékací kabinky a skákací mola dávno ztrouchnivěla, loďky někdo ukradl.
Vracíme se zpět do reality a do pořádných terénů pod vrcholem Plešivce. Přejíždíme sjezdovky, holé prostory vytvořené pro pohyb na sněhu, ovšem bez sněhu je to hrůza na pohled a sopečná pustina. Od rozcestí Pod Plešivcem nás vede zelená značka k rozcestí Pod Kaffem, kde je připraven zážitkový a výživný singltrek. Sjezd, ve kterém mezi kameny, v bahýnku a vrstvách bukového listí rychle překonáváme vrstevnice a ztrácíme „lehce“ získanou nadmořskou výšku.
Projíždíme Hroznětín a U Beránků na Velasu vracíme nepoškozeného náčelníka do náruče rodiny. Ještě dáváme k osvěžení výjezd k a sjezd kolem obory do Sadova, Podlesí a přes Kocourek kolem lomu loukami do Čankova. Závěrečný spurt po asfaltu Hraniční do Rybář a na základnu, kde má šampión uskladněny cyklokraťasy a kde je také „uskladněn“ Bohouš. 64 ujetých kilometrů a v mém případě i spálených 1423 kalorií si žádá doplnění tekutin. Tekutiny doplněny, vhodně proloženy vaječným obživovadlem, zábava v plném proudu, Jirkové vše nejlepší.
PS: zde je trasa, chybí jen kousek od hasičárny v Rybářích ke Kubrychtům …došla mi energie v Garminu:
Dan
Přátelé, téměř jsme se potkali – http://www.ambike.com/16-narozeniny-spolku-a-m-bike/
Jirkům vše nejlepší!