Nastal čas a vyrážím mezi sněhovými vločkami na místo startu, kde se mačká hejno šesti Tukanů kontrolované Zdeňkem. Nějak blednu nad zjištěním, že dnes chybí tabáková skupina, ale s odvahou připínám na kolo novou blikačku, udávám zezadu tempo a neustále před sebou tlačím tým ve stoupání k Jaru, v čerstvě napadaném sněhu ke Goethově vyhlídce a sjezdu do Hůrek. Ve stoupání k hvězdárně dávám přednost cyklokrosové technice, na podrážky a nášlapy se lepí sníh, konečně jsou tretry upnuty v pedálech a řítím se v tempu ve stopách Tukanů k Vítkovce. Někdo tam nahoře otočil stmívačem, v šeru necháváme působit zákony tíže a lesními necestami ve sněhu a mokrém listí a sjíždíme k Alici. Kousek asfaltu, studená voda Teplé překonána a zasněžený výjezd k Rusalčině vyhlídce absolvujeme již s podporou světel. Roman zkouší fotit momentky za jízdy, stále lehce sněží, překonáváme vrchol Abergu, který je utopen v mlze. Svatý Linhart je za námi a před sjezdem do Doubí padá poznámka o kanálku, který zde čeká na nepozorné bajkery. Tentokrát žádné oběti a zasněžený asfalt lesní cesty zbytek týmu vede k základně, kde náčelník komentuje velmi slabou účast. No Bobo nezklamal, dostavil se, podal hlášení o píchlé duši a pěším pochodu z Hájku, podpořil debatu o stavu kotníku Petra Dimy a pomohl zaplnit konzumačku čárkami.
V sobotu bylo pravé Tukanské počasí, zkrátka krásně hnusně. Velitel zavelel směr Černava a Mezihorská. Během jízdy se déšť změnil v sněžení. Jelo se celkem hezky neboť Pepíno na špici vysušoval svým tělem louže. Na závěr nás Roman krásně protáhl přes výsypku nad závodem Jiří viz mapka. Kecy a foto dodal BoBo mapku Dima.