AC Start

V úterý bylo krásné počasí. A tak tomu odpovídala účast viz foto. Velitel určil směr Supí potok, Slavkov a Ležničky. Vyrazili jsme obvyklým tukanským tempem, při kterém ze mně obvykle stříká krev. Aby to nebylo jednoduché brali jsme zkratku přes brtek za Tašovicem (cesta lesem do Hor). Údolí supího potoka ) dle mapy Kamenitý potok) nás pěkně skrylo před větrem a tak jsme čile vysupěli do dvorů. Irena zapoměla že jí to nejede a honila špic před sebou (přece se nenechámne babou předjet). S příjezdem do Slavkova přijela i tma a tak náčelník rozhodl že ser… na Ležničky a jedeme ústup pře Kozí brdky. Ve Slavkově jsme dali prvoprůjezd tunelem. Jelo se celkem pěkně protože v tunelu vytrhali koleje i s bezdomovcema. Na závěr se jela nová Jezevcovka, Mě došli baterky a tak jsem slanil za Dimou který svítil jak náklaďák, je pravda že starou jezevcovku jsem uměl i bez světel ale až po deseti letech ježdění, tak že máme co trénovat. Náčelník ukecal Irenu aby jela taky, je pravda že po tmě nejsou vidět ty hrůzy co člověk jede.

Na základně jsme slavili narozeniny Pepína vnučky Puše a mnoho dalších zářezů, já jsem musel platit zápisné za absence na vyjížďkách.

Na Startu se sešlo celkem šest lidí, bohužel scházeli velitelé a tak jsem to odsral já. Jelikož bylo celkem vedro a nepršelo tak jsem navrhl Dlouhou Lomnici. Naštěstí v očekávání hlubokého bahna a šíleného větru na pláních za Andělkou, jsem zvolil náhradní trasu přes Pilu. To nám zachránilo život, neboť za Pilou Lomnický potok sahal až k spodním trámům mostku. Tak že tradiční brod mlýnského potoka byl dle odhadu 150 cm hluboký, a to bych nedal ani já, a to jsem na tento brod specialista. Do Lomnice nás to krásně přifouklo i když mně v jedné louži připomínající rybník, tahal asi vodník za zadní kolo, naštěstí jsem místo plavání vyskočil hbitě na břeh. Po projetí Lomnice jsme obrátili k základně, ale bohužel proti větru. Na rozmoklé louce louce proti větru mně to občas zastavilo, jednou mně chtěl vítr mršti mezi bejky, naštěstí jsem měl sebou dva bágly. Po vjetí do lesa to už šlo  a dokončili jsme klasiku přes loky do Stanovic. Akorát mostek u vodoměrky přes Dražovský potok byl trochu měňe jecí scházela tak polovina trámků a celé to bylo vylepšeno slizkou fošnou, navíc se pod Irenou (naštěstí šla poslední) prolamovaly zbylé trámy (zřejmě měla hojné vánoce). Na konci jsme dali panelku k vodárně, Irena snad poprvně v životě neslezla (dluží tudíž frťana).

setkání na golfu

V úterý náčelník rozhodl, že budeme (kdo chce) běžkovat na golfu, zbytek Tukanů zůstal věrný kolu.

Číst více

přehrada Březová z Jungmanovy vyhlídky

Zima se konečně rozhodla pracovat a připravit pro otužilé a skalní bajkery místo bahna a louží sníh a led na stezkách v lázeňských lesích.

Číst více

před Mariánskou

Tak sezona bajkování opět začíná a slova zkušených „jak na Nový rok, tak po celý rok“ bereme vážně. U kostela v Sedleci se sjíždí pamětníci i nováčci s cílem projet se klidnou novoroční krajinou, ledovými tratěmi zasypanými  sněhem, procvičit techniku jízdy a vyvětrat z krve a dechu zbytky silvestrovských oslav. Jirka důrazně připomíná dodržet tempo a držet se v blízkosti Ouroďáka, který se v rozvážném tempu dostavil v limitu akademické čtvrthodinky.

Číst více