2017 10 10 Hroznatův vrch


před odbočkou k hájovně Velflík

nové kolo Martina to dává…

Tak se konečně webové stránky umoudřily a mohou opět kamarádům připomínat chvíle strávené v sedle karbonových či hliníkových ořů (ocel se již ve stáji Tukanů nevyskytuje).

Oparem potažené vrcholky a mlhou zalitá sedla karlovarských velehorských štítů, dnes lákají zcela nepromokavý, omyvatelný tým Tukanů k výjezdu do míst, jenž jsou v tomto podzimním čase nejen krásně vybarvena, ale také řádně pomočena, probahněna a i jinak připravena zpříjemnit úterní povinnou vyjížďku.

V mobilu čtu tajemnou zprávu od IT odborníka a šampióna „V Úvodní bú bu…“, jedu ke Startu a hned zde mohu předvést kamarádům nejen mechanickou zručnost, ale také centimetrový trn vytažený z pláště. Zalepeno, opraveno a 14 kusů vyjíždí s malým zpožděním po asfaltu k Normě, aby v Čankově včas odbočil do bahenní lázně na loukách a protáhl se pískem ve stoupání před Mezirolím i v lese nad Bílou skálou. Sjezd po trati KIWI do Niv nahrazen sjezdem lesním volným terénem k silnici do Děpoltovic.

V hlavě mám náčeníkem zadaný postupový bod Lužec, závora u Odeřského jezírka. Bez hany a bázně tedy tlačím před sebou kamarády vzhůru po asfaltu. Ovšem někde se stala logistická chyba a JTF měl na mysli jinou, ale lesní trasu vedoucí ke stejnému cíli. Rozdělený tým čeká u závory, začíná útočit chlad a zima. Pomalu a zvolna jedeme v barevném spadaném listí napřed a u odbočky na zelenou k Velflíku čekáme na zbytek týmu. Martin a Vítek trénují výjezd na brdek, já lovím záběry a plním SD disk fotkami kamarádů vzlínajících mlhou za námi.

Začiná se rychle šeřit, náčelník mění dnešní cíl „…je pozdě a málo času“.  Verča zapíná svůj nový reflektor z náklaďáku, do práce jsou zapojena i ostatní světla a zelená značka nás vede ke skalám nad Merklínem. Jindy pěkná lesní cesta je vybavena novou závorou se zákazem vjezdu a změněna pomocí budozeru a šotoliny v širokou dálnici. Pěkné výhledy dolů na Merklín a pohodlnou jízdu po vrstevnici střídá náhle prudký výjezd na brdek. Stejně skloněný dlouhý rychlý sjezd přes vrstevnice v mokré trávě, vyšperkovaný skrytými kameny a kluzkými větvemi, pak Roman zhodnotil “ …jako na Gardě, nevím proč tam jezdíme, když to máme za rohem“.

K papírně dojíždíme již za tmy. Vše co na kolech svítí je zapojeno, čísla na radaru v Merklíně oscilují kolem 50tky a rychlost neklesá ani na cyklostezce do Hroznětína. U Rafandy nás opouští Ája s Romanem (dělají dobře) a před Velasem se znovu obalujeme bahýnkem. U obory pak Robert kladně hodnotí svůj zážitek z průjezdu lesní kořenovky. Tma jak v pytli na stezce kolem rybníků k Sadovu, Dalovice a stejně tmavá cyklostezka kolem Ohře. V Drahovicích si Cirda vzpomněl na rodinu a zbytek týmu míří rychle na základnu.

Kola umyta, mě se pod vodní proud nechce a tak vcházím do lokálu olepený vzorky bahna z dnešní trasy. Ani se nedivím Dimovi, který dnes nejel. Má toho materiálu z Imperiálu asi dost a jistě se mu o něm i zdá. Usedám na lavici, mokrou vložku izoluji od polštářů pomocí jídelního lístku, usilovně rehabilituji a zavodňuji vyštavené tělo. Zdeňkovi pak společně gratulujeme k životnímu výročí a pomalu začínám vidět žlutě. Zábava v plném proudu, probrána všechna možná témata, možnost realizace skupinového rentgenového snímku zavržena, čas letí jako splašený. Před závodníky je sobotní Autor Cup v Jizerských horách a před ostatními nové, světlé zítřky…

fotky


Loading...
Délka: 45.41 km, Převýšení: 945 m
Zvětšit mapu | Stáhnout GPX
  1. Zatím žádné komentáře.
(nebude zveřejněn)