pod Činovem
Blíží se konec zimy, března a snahy o umělou změnu času, snahy jenž se stále děje v zájmu ekonomů a v duchu siláckých prohlášení strany a hesla „Poručíme větru, dešti“. Ovšem tyto změny a snahy Tukani hravě a s nadhledem překonávají a s úsměvem jedou vstříc nástrahám terénu a projevům hodně předjarních projevů počasí. „Dnes zakroužíme kolem Šemnice a v šest musím být na domovní schůzi…“ hlásí JTF.
Čas letí a první letošní závod ze seriálu čtyř je za námi. Přihlášení Tukani a Tukanky stáli na pařezu i kolem něj, když zněl potlesk pro vítěze a plašil ptáky v okolí Svatého Linhartu. Podle pořadatelů účast ve všech kategoriích hojná, buřty propečené, čaj teplý, počasí trochu chladné, tratě polosuché. Krátký bahnitý úsek byl nad síly jedné přehazovačky a kupodivu i čtyř jinak zdatných závodníků. Hobíci předvedli výkony odpovídajícím začátku sezony, eliťáci se vytáhli před sponzory a přítomným divákům předvedli rychlost a výkony hodné obdivu. Obdivovat také musíme výkon běžců, dětí, kadetů, juniorů, dívek, žen a také závodníků z kategorie UNISEX. Fotky a videa připomenou atmosféru nejen závodu ale i dění kolem něj. Brzké uzdravení a návrat na bajkové tratě přejeme i zraněnému klučinovi.
brigáda nad Tyršovkou
No a rok utekl jak voda, cyklistická sezóna TUKAN BIKEteamu nikdy nekončí a léto, podzim a zima se ptá, jak se Tukani se závodnickými chutěmi připravili na letošní sezonu. Nabrali sílu a zlepšili techniku, nebo jim přibyly léta a kila? Aby prověřili stav fyzické, psychické i pitné přípravy na sezonu, vyráží dnes tým Tukanů projet tratě prvního a druhého závodu Jarních Bahen.
U ACS se dnes v týmu objevuje jen tradiční závodník Pušák, jenž vyráží v čele a v doprovodu podpůrného týmu, zastoupeného Láďou, Jirkou a doplněného o rentiérské dědky. Vjíždíme do terénu řídnoucích lázeňských lesů, mizejících rychle a jistě v zájmu plánů lesního hospodářství za podpory státního či soukromého sektoru. Počasí je cyklistice příznivě nakloněno i tratě jsou dnes převážně suché tak akorát. Výjezd ke startu prvního závodu za námi a dáváme si okruh, který si v sobotu vychutnají všechny kategorie přihlášených, včetně běžců.
Místa po těžbě nejen před lomem odklizena, průjezdná, Dimovo břízky na místě, kořenovka od lomu k Ovčímu rybníku také, od hájovny se pouštíme do rychlého sjezdu po Rohanově stezce. Dosti sjezdu, odpočinku a vydýchání, Nerudova stezka nikdy nezklame a dává možnost vyniknout komárům oblečených do cyklodresů a jiným kvalitním vrchařům. Vede nás do krátkého prudkého stoupání zpět k hájovně, rychle přeřadit a k oboře Linhart na rovině můžete divákům předvést své sprinterské schopnosti i ve sjedu terénem k pozorovací lávce, odkud vyjíždíme závěrečné stoupání k místu startu u rybníku Linhart. Zdaleka slyším skřípot kotoučovek a proti nám se řítí s vlajícím knírem tajně trénující samotář Čočkin. Necháváme ho v klidu trénovat a okruh prvního závodu máme za sebou.
Od lesní školky u Linhartu se vracíme i bahenními úseky na stezkách k Rusalce a sjezdem a stoupáním pod Dianu abychom klesli ke Galerii umění. Ztracenou výšku nabíráme rychle ve stoupání od Richmondu ke stezce pod starou pražskou a kolem Sansouci k Černému koni. Pěkně roztažené plíce lapají vzduch i ve stoupání po stezkách nad Tyršovkou až k místu startu druhého závodu. Chvilka na uklidnění dechu, tepu a na traťovku v místech, odkud je pěkný pohled zejména na hotel Thermal a na obzoru kouřící komín Vřesovského plynověuhelného kombinátu. Zde kdysi stávala Kamera Obskura, pro nás je zde připraven pouze studený vítr a začátek tréninku na okruhu, který je zatraceně těžký, zvláště pokud jej jedete v závodním tempu.
My dnes vyrážíme, kromě Pušáka a Ládi v klidném tempu odpovídajícímu věku, na Tři Kříže a stále vzhůru k Ottovu pomníku. Zima je stále citelnější a východní větry také nic moc nepřispívají, začíná poletovat sníh a Vary se pomalu rozsvěcují. Od pomníku kloužu ve stopách kamarádů v hluboké nastýlce spadaného bukového listí k chatě V Sedle. Turgeněvova stezka, Gogolova chata a svižně zdoláváme výjezd zakroucenými stezkami k Goethově vyhlídce. Pěkný, Ájou oblíbený sjezd na Turgeněvovu stezku doplněn krátkou přestávkou na brigádnickou pomoc při odklízení větví ze stezky. Zbytky po těžbě odklizeny, dokončujem také sjezd do Tyršovky a vracíme se zpět k místu startu druhého závodu. Čas však pokročil, zdolat ještě Sedlečko necháváme na jindy a vracíme se kolem Jara k Thermalu s cílem projet si a procvičit funkci vidlí na schodech u hotelu.
Masaryčka, Moskevská a jsme před branami rehabilitačního střediska. Zmrzlí se vracíme do teplé náruče osvěžovny a s kamarády propíráme svět. Bobo předává přítomným pozdrav od Irči, která na snímku předvádí zřejmě nový vzor Nordic walking holí, které lze obtížně sehnat jen za valuty a v nyní spřátelené cizině zasypané sněhem. No barva těchto pomůcek ji nejde k pleti a doufáme, že je brzo odloží a pro potěchu jí zasíláme pomocí Bobova nejnovějšího nástupce Bellova přístroje snímek s pozdravem (viz fotky).
Andělská Hora – pohled z Vítkovky.
Tři kříže….zde byli i tito bajkeři
Sedím dnes s kamarády u stolu základny a v duchu si říkám, že karlovarská příroda a zejména vrcholy tyčící se nad kdysi světoznámými lázněmi jsou stále místem zájmu nejen podnikatelské sféry či lázeňské klientely píšící azbukou, ale i takových borců, kteří obětavě vyryli nehty svá jména do tvrdého dřeva stolu v altánu na Třech křížích. Jakou značku bajků sedlali nevíme, ale jejich nesportovní výkony jsou nesmazatelně zapsány v historii.
Abendstimmung über Marletzgrün
Včera se první muž republiky objevil v kraji zrodu Becherovky, v kraji jenž se chlubí v zemi strdí a mléka snad všemi nej, nejkratší dálnice, nejmenší, nejchudší, nejdražší, včetně nejméně sněhu jenž se bídně vyskytuje jen ve vyšších polohách nad 700 metrů nad mořem, zatímco obyvatelé Vysočiny marně shánějí hrabla na sníh a šropi v Brně se radují z čerstvé bílé nadílky.
© Tukan Karlovy Vary 2013 - 2026 |
Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autorů.
Developed by Daniel Danielčák