Svět je malý a pokud ovládáte světové jazyky (např. „Ami go home…“, „No pasarans…“, či „Иди домой Иван…“), tak se můžete rozletětet kam chcete. Ovšem je třeba hledět kam, abyste nedostali zobákem do hlavy či nedošli k úhoně při stavbě koryta na Supím potoce.
Kalendáři vládne měsíc Březen, ale svatý Petr, se asi nudil, našel kropicí konev a pod přívalem deště i vlivem vyšší předjarní teploty mizí z hřebenů Krušných hor sníh a s tím i plány na další Tukanské běžkování.
ZMĚNA – stárnu nebo se mění počasí. Dnes nejedu, sraz ca 18:00 na základně. Popřejeme Jirkovi k 68. narozeninám a probereme naší odolnost počasí.“
Kamarádi, je to snad poprvé za tu dobu co se konají úterní vyjížďky….počasí se dnes zbláznilo a zabránilo Tukanům roztáhnout křídla, vše pak zevrubně probráno a oslaveno na základně. No alespoň nějaká důstojná aktivita…
Jak na Nový rok tak furt… Předsevzetí je pěkná věc. Vstát brzo, vyjet po probdělé noci do vlhka, mlhy a chladu chce nejen silnou vůli, ale také mít dostatečnou zásobu rodinobodů k překonání předsudků rodiny. Začínáme odpočítávat nejenom čas nového roku, ale k zápisu najetých kilometrů jsou připraveny i tréninkové deníčky. Aby se řádky a stránky rychle plnily, tak Tukani dnes směle i hbitě vyjeli kolem „Krmelce na Mariánské k ceduli vyznačující hranice nejvýše položeného města v České republice.
S promočenými svršky a mým prostřednictvím, znovuzačínajícího bajkera, bylo nalezeno i bahno v terénech nad Hubertusem. Tak kamarádi, hodně šťastných kilometrů v terénu i na asfaltu a hodně úspěchů v Novém roce 2019….