Půlnoční slunce. Jsme za polárním kruhem, v létě slunce v noci vůbec nezapadá.
Pozdrav od ledních medvědů.
Jsme jen 1000 km od severního pólu…
Kamarádi Martin poslal „vychlazený“ pozdrav z míst, kde se Tukani běžně nevyskytují …
Autor: Petr Baumann Strana 68 z 156
30°C ve stínu
Tukani v džungli za Loučkami
… stále vedro i mlíko v bezdušáku se vaří
Tukani dobyli Loket
Horké, vedrem a dusnem oplývající úterní odpoledne láká k vodě, ale Tukani dávají přednost tréninku a vyjížďce, při níž vám horký vánek čechrá kučery pod helmami a pot z vás stříká ze všech pórů.
Karlova Vyhlídka
po sjezdu k Ecce Homo, také pěkná vyhlídka…
Něco velkého visí v karlovarském vzduchu a tak se na to jedem připravit. Kolo pro život je velká výzva. Provětrat se předem na trati, pro Tukany ve velmi známých koutech Tuhnického lesa a přilehlém okolí, nikdy neškodí. Zjistit aktuální stav a množství popadaných stromů, zvětralého kamení a povrchu stezek je bonusem pro závodníky z týmu Tukanů. Stav nezměněn, nedávné deště změnily některé úseky ve sjezdech z Diany či Karlovky k nepoznání. Pro Zuzku končí příprava pádem na kořenech pod Karlovkou a od kaple sv. Anny ji doprovázím do chrámu zdraví, abych ji předal do povolaných rukou doktorů. Po hodince se objevuje Zuzka, zrentgenována, zafačována a s papírem s popisem zranění pak ukrajujem poslední dnešní kilometry k základně. Přípravu jsem odepsal, kilometry i formu doženu jindy a na základně pak řešíme nejen zdravotní stav ženského týmu ale i ostatní důležité věci před závodem…
Všeborovice … flotila před startem
hravě zdoláváme obávaný Hubertus
jez v Dubině není překážkou
cíl Velichov…
Sobotní ráno, venku chladno, po obloze plují šedivé mraky, vše i logistika funguje. Dnes necháváme odpočinout kola, z Všeborovic vyplouváme do kapalného skupenství hlubin i vírů a v rozbouřených vodách dravě divokého toku Rio Ohře srdnatě smáčíme svá brka.