nad Rosnicemi
Vary od Vlčince
Prázdniny spějí ke svému konci, žáci a studenti jistě truchlí… rodiče se již těší, zaměstnanci mají po dovolené, důchodcům je to jedno, vyšťavení stálepracující podnikatelé termín „dovolená“ neznají a Tukani se pomalu vrací do náruče týmu, jenž se opět sjíždí k povinné úterní vyjížďce.
Šestnáctá hodina odbila a od Startu vyjíždí devatenáct Tukanů, dvacátý Dima Petr se přijel jen představit a odjel domů opět leštit svého bajka. Malý náčelník pak zavelel a už zastavujeme dopravu na kruháči u KV Arény a Kauflandu, abychom se protáhli přes koupaliště a dál po trati KIWI do Rosnic, kde nás opouští Šampión. Ostatním tenká luční stezka vyšlapaná koňmi a udusaná plášti Tukanů nevadí. Seshora od louky pod Bílou skálou nás zrakem kontroluje osamělý motokrosový hobík a Tukani mu ukazují kolik rychlosti mohou ze sebe vymačkat. Hobík jen zírá a pod helmou se jistě potí závistí.
V lese pod Bílou skálou řádí nejenom Tukani, ale i lesáci. Stromy z pěkných stezek odstraněny, snaživý bagrista vydrápal kořeny na světlo boží, lžicí nadělal rýhy a jámy. Možnost výběru stopy kudy jet je široká, Dima může jen potvrdit a doporučit. Tento humus a také „parapet“ je za námi, před námi Mezirolí, Děpoltky a hradba svahu pod vrcholem Vlčince.
Tentokráte vyjíždíme k Odeřskému jezírku lesními stezkami mezi vrcholem Kupky a Království. Lesní zkratkou to valíme k asfaltu a k zelené značce, kde Roman a Martin hravě a bez zadýchání zdolávají nepříjemný brdek na stezce k hájovně Vlčinec. Já nechávám kolo odpočinout, brdek hravě vybíhám a pak koukám, spolu s ostatními do krajiny. Pohled je to dnes úchvatný, jako na dlani máte Velas, Děpoltovický rybník, na obzoru Doupov, Andělka a Čočkin dokonce rozeznává orlím zrakem své domácí odpady na Činově.
No krása, ale dost bolo kochaček a jsme po chvilce u hájovny a pak i na žluté, která nás bude doprovázet kolem vrcholů Trousnice, Komory do Vysoké Štoly a kolem zimáku v Nejdku na asfalt do Suché. Šaltry rachotí, rychlost se náhle zvyšuje, čísla a ručičky rychloměrů kmitají kolem padesátky. Asfalt pak opouštíme v Hammerhäuser a Roman si dává svůj „segment“ na kořenovce kolem trati. Tukani ho ovšem tlačí před sebou, takže má co dělat. Malý sjezdík kolem Halibajů, sjet schody na nadraží a Novou Roli fofrem opouštíme po cyklostezce do Staré Role, odkud silné jádro míří za rehabilitačními úkony na základnu, já jedu domů.
A hle. Je tu šampión, který jede náhodou kolem. Jedeme tedy spolu provětrat faldy vrchnímu v Moravě a probrat účinky dnešních vyjížděk na stav mysli a těla. Pozdní večer a chlad mě pak doprovází k rodinnému krbu. Pěkný den…
Napsat komentář