vrchol Krušných hor -hádejte kde je Bobo
nejvyšší vrchol na bedně Jihlavské 24h. MTB
Radek plný sil…
běh je asi sranda… pěkně s úsměvem
Chmurné , studené májové dny jsou za námi. Sobotní, trochu chladné ráno rozehřívají paprsky slunce, hrdliččin hlas volá Tukani, Tukani, Tukani… z nichž se někteří, ti zdatnější, připravují ke startu na čtyřiadvacetihodinovce MTB v Jihlavě a ostatní Tukani se dnes sjíždí u kostela v Sedleci, aby pak hravě vyjeli do nebe, připsali si nastoupané metry zdoláním vrcholu Klínovce a nabrali vytrvalost a sílu pro Krále Šumavy.
Je 10.20, ke kostelu dojíždí i Bobo a Ouroďák (jejich paměť je obdivuhodná) a můžeme odstartovat. Zkratkami se blížíme do Otovic a Sadova, odkud v terénu kolem trati stoupáme nad Konkordii a přes „Pupkanov“ sjíždíme kolem rybníků do Ostrova. Ostrov za námi, po pravici opuštěné haly Škodovky a také odbočka na žlutou u hotelu Subtera. Žluté barvy se pak zbavujem v Suché u hřiště a nastupuje stoupání po „Pašerácké“ až k Neklidu. Záběr je to pořádný, ale pravidelná příprava dělá své. Chvilka na vydýchání, červená značka a pravice náčelníkova ukazuje směr. Stoupavá, kamenitá, kořeny vyzdobené stezka, kousek asfaltu a pak po šotolině zdoláváme poslední metry k vrcholu Klínovce. Bobo, zváben šuměmím pivní pěny, chybí na společné fotce, na které chybí i dnes pomaleji jedoucí Pavel a Zuzka.
Osvěženi pak stojíme před fortnami Trail Parku. Pro začátek je zvolena Azur trasa, pak přesun po „Pašerácké“ na červenou trasu a už jedeme. Nadmořská výška rychle klesá, Tukani obdaření odvahou či vyšší hmotností, rychle mizí v prudkých zatáčkách Floutrejl parku vybudovaném pod Černou skálou. Tělo pracuje, kolo pode mnou pumpuje, řídítka točí vlevo, vpravo a někde pode mnou se míhají mezi stromy kamarádi. Stále se střídají levé a pravé klopenky, rychle projeté terénní vlny vás nutí ke skoku, stezka rychle uhýbá před stromy a pak mne vyplivuje mezi ostatní kamarády na Pašeráckou.
Stačím si cucnout vody z bidonu a už fofřím po Pašerácké za ostatními k odbočce na Rubin a její obtížnější závěrečnou část. Prudká vpravo kolem kůlu a už před sebou vidím jen záda kamarádů padajících v zatáčkách, klopenkách a na boulích mezi stromy stále dolů až ke spodní stanici lanovky Klínovec-Jih. Když si pak vyměníte s kamarády zážitky z prožitého sešupu po úzké stezce, pohled na ceník jízdného lanovkou vás rychle přesvědčí, že je lepší být v kondici a na Klínovec vyjet vlastními silami. Budovatelé Floutrejlu mají od nás palec nahoru, zážitek je to pěkný, brzy jej asi zopakujeme.
Po asfaltu se pak vracíme do civilizace a Jáchymova. Cyklostezka nás pak přivádí do Ostrova, kde zvábeni výrobky f. Koruna Pralines usedáme ke kavárenským stolkům. Verča si nese hrdě svůj věneček, Pušák se dívá na svět přes kremroli, kalorie doplněny sacharidy ozdobenými třešničkou, větrníky i rakvičkami. Znalci ocení i dobrou kávu. Kolem ostrovských rybníků pak vyjíždíme k Nejdě a přes Novou Vísku, Bor a Dalovice spěcháme k branám základny, kde chceme podpořit svými hlasivkami účastníky 5. ročníku Mattoni Karlovarského půlmaratonu.
Tribuna postavena, hlasivky i dlaně k potlesku nachystány a už kolem nás běží s velkým náskokem z afrického kontinentu importovaní běžci a po chvilce i běžkyně. Malá prodleva a už fandíme karlovarskému primátorovi i masám neznámých půlmratonských běžců, mezi nimiž jsou namíchány i rozesmáté tváře našich kamarádů a známých. Poslední běžci i běžkyně zmizeli ve směru k cíli, tribuna uklizena a my se také uklízíme do šenku, kde sledujeme výkony Mix týmu Tukanů v MTB 24hodinovce Jihlava a fandíme na dálku Martymu, Hance, Romanovi a Honzovi, asi je to mazec kroužit v lalůčkách a přes noc po Jihlavě.
Napsat komentář