Medard-Libík, 50 metrů hloubky
Kamarádi, Květen nám zatím ukázal své studené nohy a uplakanou tvář. Dnes ale hladiny teploměrů ukazují hrdě své „nastoupané“ stupně, teplo i Tukani z Gardy se vrací do zemí koruny české a Sudet. Směr dnešní vyjížďky je naplánován tentokrát západním směrem a cílem je objet neprobádané divoké pobřežní oblasti kolem jezera Medard-Libík. Bílými místy na mapě Tukanů nás pak od Bukovan provede Hanka po kypě Lítov ve směru k Chlumu sv. Maří.
Na sobotu slušná účast, u Startu se objevuje i Ouroďák v celoročně funkčně univerzálním oblečení se značkou „V zimě hřeje, v létě chladí“. Vyjíždíme proti větru a vstříc šedivým vodou nacucaných mraků ke Globusu, projíždíme Tašovice, kde absolvujeme sešup na klikaté kozí stezce dolů k Ohři. Ztracenou výšku pak rychlou jízdou nabíráme mezi zahrádkami k naučné stezce Doubí-Svatošské skály a pak všichni spěcháme opět dolů k Ohři, kde se vítáme s Hankou. Kadenci, tempo a rychlost pak společně zvyšujeme na D1 ve směru k Lokti a dál k Sokolovu.
Průjezd v místech, kde se dnes běží „Sokolovský Bahňák“ nám odepřel pořadatel, jenž nekompromisně požaduje 50,- Kč/hlava za průjezd areálem. V duchu ho nekompromisně posíláme někam a vracíme se zpět k toku Svatavy. Odbočka v křoví doleva a už jsou před námi pusté prostory před jezerem Medard a těžké vodou nacucané mraky. Pohled do míst, odkud zmizely miliony tun uhlí a hladina vody zakrývá milosrdně rodné hroudy domorodců z obcí Čistá u Svatavy, Dvory, Hahnemannova kolonie, Kytlice a Lísková, je impozantní.
Vítek ještě zkoumá „Aladina“ a ujišťuje, že nás voda z nebe mine, objíždíme pak fofrem pusté písčité břehy a pod Bukovany nastupuje stoupání ke kypě Lítov. Stoupání je nekonečné, dokola se střídají krátké rovinky a strmé výjezdy, dobrý základ fyzičky na Krále Šumavy. Jsme na vrcholu, na obzoru vrchol Dyleně a zkropeni lehkým deštíkem vcházíme po chvíli do fortny poutního Kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Krátká prohlídka historií opředených míst, loučíme se s Hankou a kolem nepřístupné rozhledny se po žluté značce vrháme do rychlého sjezdu a do Kynšperku. Po dešti rozmočený terén dělá své, přičítáme si několik úspěšně absolvovaných pádů a mírně ohozeni blátíčkem usedáme v šenku pivovaru, kde nám servírující slečna s úsměvem sděluje, že pivo pění a kuchař nemá čas. Věhlas pivovaru utrpěl těžkou ztrátu, vysoké ceny stavěné na devizové cizozemce, jen barevka s hokejovým přenosem zachraňuje situaci. Bezpěnový 10° Zajíc pak na etapy konečně donesen i kuchař posléze zmoudřel.
Opouštíme tato, druhdy vyhlášená místa s pocitem hořkosti nejen na patře. Po páteřní cyklostezce Ohře dáváme bomby k Dasnicím a v Sokolově sledujeme výkony přeživších družstev v závodě Bahňák. Tukani bahno s oblibou vyhledávají, ale do těchto s….ček by se nevrhli. Krátká zastávka v Těšovicích proložená zajímavou exkurzí s pohledem na znovuzprovozněné stroje f. JAWA. Technická dovednost majitelů je obdivuhodná. Tukani pak předvádí obdivuhodný výkon na stezce vinoucí se po pravém břehu Ohře ve směru k houpačáku ve Starém Sedle. D1 nám nesedí, bystře ji opouštíme výjezdem k panelce a k mostu přes R6. Dálnice překonána, sjezd do ohrady si vybral svou oběť. Svižně a beze ztrát pak zdoláváme loketskou výsypku, plochu letiště a vyjíždíme do Hor. Rychlý sjezd kolem „Zdeňkova sloupku“ ke Globusu a po louce do Dvorů, kde na asfaltu ve směru k základně nasazuje a drží tempo Pepíno.
Na základně živo, máme volný stůl a zbytek prostoru obsazuje svatba jako řemen. Probíráme dnešní vydařenou 87 km dlouhou vyjížďku i postřehy usilovně trénujícího Tukana, dohánějícího zanedbanou zimní přípravu a zachraňujícího samotářsky fyzičku před Králem Šumavy. Tým pak posiluje i z pracovního procesu vyšťavený Pušák. Skvělá zábava, pivo nepění a kuchař dělá pomyšlení. Nerad se loučím, jedu v teplém podvečeru domů nakrmit psa a rozehřát prsty nad klávesnicí PC…
Napsat komentář