27. 12. u Startu, chybí jen Martin
EET …to je makačka
No sláva, ani to nebolelo a máme po vánocích. Zbyl jen roztrhaný ozdobný papír, uvadající, od čokoládových figurek oškubané vánoční stromky, v krku kosti z kaprů, nesplněná přání a stesk po pořádné zimě a sněhové duchně. Život je pohyb a když není v našich končinách sníh, tak je tu bazén a kolem Varů cest a stezek, které se dají projet i v tomto povánočním, kapku promočeném a probahněném počasí.
Správná volba cyklooblečků, dobře fungující světla, silná vůle vyjet, je základem úspěchu poslední letošní úterní vyjížďky. Teplota nad nulou, silné větry trápí karlovaráky a každou chvíli hrozí i voda padající ze šedivého nebe. Prořídlý tým svou účastí posiluje i Pepa, vybaven nudlí u nosu, zásobou kašle a bacilů. Vyjíždíme a rozehřátý Míra nás doprovází na prvních kilometrech projetých v Tuhnickém lese ve směru k Abergu. Chata u Obrazu je pro něj konečnou a je tu první odrodilec. Krátké a výživné stoupání po modré k vrcholu Doubské hory je nad síly fešáka Huberta a ten se pak vydává sám po asfaltu dolů do Tuhnic a k civilizaci.
Sjezd ke Svatému Linhartu a Pepa je na chvilku opět mezi námi. Zdravé a silné jádro odbočuje přes lom do Doubí a Pepa na cestu k domovu. Vesnička SOS, úbočovka do Svatošek a přes Pionýrské to valíme vzhůru po asfaltu. První odbočka vpravo, zapínám světlo a padám po cestě necestě dolů k Ohři a pak za ostatními ve slušně propracovaném bahně a proti proudu ve směru k Lokti. Kola kloužou, tempo a rychlost klesá chvílemi k bodu mrazu, tma jak v pr…i. Ruka náčelníkova náhle ukazuje směr vlevo a konečně opouštíme tok řeky a začíná dlouhé stoupání pod vrchol a kolem Loketského vrchu. Stále vzhůru, výškové metry konečně načteny a rychlý sjezd nás vede po žluté do Tovární street a ještě povánočně vyzdobeného, liduprázdného Lokte.
Osvětlený hrad necháváme za sebou a kolem Supího/Kamenitého potoku v lehkém tempíčku se vyšlapáváme vzhůru nad Staré Sedlo. V lese ticho, klid ruší jen bublání vody a štěbetámí Tukanů. Bahnitá louka, pak sjezd do Sedla a houpací lávka pod zámkem. Z nebe padá stálý přísun drobných vodních kapek, hladina rtuti v teploměru stále lehce nad nulou. Opět si připisujeme nastoupané metry k R6 a za Novým Sedlem kontrolujeme ohnuté břízky v místech, kde se zrakvil Pavel. Kypa nad Podhořím překonána a zdolána i je obec Hory. Tím končí pro letošek stoupání a nás čeká jen klesání kolem Makra, Globusu a roviny ve směru k základně.
Letošní, zřejmě poslední koupel našich bajků zodpovědně provedena, osvěžovna plně obsazena a dnes silně prořídlé řady Tukanů doplňují i ostatní, tomuto místu věrní kamarádi. Poslední úterní vyjížďka končí, jedu v dešti domů a přemýšlím co asi duchaplného napsat do dnešního příspěvku…
Napsat komentář