vody po náby…brod u rybníku U lesa
brdek pod muničákem… 4 Tukani z 12 vyjeli
Tak nám proběhla další změna času, tentokrát ve směru proti proudu, o hodinu jsme se vrátili zpět do minulosti a dnes se vrhli do listopadové náruče. Letní časy i trenýrkové teploty za námi a dnes vcelku příjemné počasí protkané slunečními paprsky přilákalo ke Startu a k první listopadové vyjížďce čtrnáct Tukanů.
„Kam se pojede…“ zní dotazy a směr je tentokrát dán od Varů na sever, do terénů kolem Mezirolí, Děpoltovic, muničáku a kolem Hutnického vrchu dojet a dosáhnout za světla vyhlídky v Novém Fojtově s úžasnými pohledy na Imperiál a zřejmě i místa s velmi drahými pozemky. Ještě jsme se ani nezahřáli a pod tratí na Čankovské nás opouští šampión, jemuž náhle uniká vzduch z bezdušáků a chybí „mlíko“ v gumách. V Čankově se vrháme do terénu a první metry trati podzimní časovky máme v Mezirolí za sebou. Průjezd brodem u rybníka U lesa a kolem koní v Děpoltkách jedeme k muničáku kde sjezd lesem k brdku je hračkou. Prudký výjezd na brdek dnes zdolávají hravě čtyři osvědčení borci, pod jejichž dohledem rychle a zbaběle vystrkávám svého bajka a léta vzhůru přes kořeny.
Klid v lese pod Hutnickým vrchem je rušen jen šuměním větru, hlukem padajícího listí a Láďou, jenž nestačil zavřít zobák i ve výjezdu k vrcholu a do bahna u vytěženého lomu. Rychle opouštíme tato nevlídná místa přes Fojtov, abychom rychle vyjeli nad Nový Fojtov, kde nás u koní opouští, zdravotně indisponován, Pepa. Světla náhle rychle ubývá, v dálce září osvětlený Imperiál a umělé světlo osvětluje konečně i ten správně nakloněný bahnitý terén na lesáky roz….né lesní cestě ve směru k Vysoké Štole.
Dlouhé stoupání pod Oldřichov, doplněné kluzkým bahnem, větvemi a mokrými kameny hravě zdoláno, všechen kyslík z okolí Tukany vysát, výškové metry připsané k dobru a okolo tma jak o půlnoci. Chvilka na traťovku, cucnout vody ze zabláceného bidonu, foťák se snaží zachytit romantické chvíle a už to valíme dolů loukou a po listím zakrytých nástrahách na lesních cestách dolů k brodu na Vitickém potoce u Nového Fojtova.
Malý brod, výjezd pod Matys ztížen výsledky usilovného pracovního výkonu lesáků. V hlubokých kolejích, v bahně a mezi vhodně rozloženými mokrými klacky jedu ve sjezdu k Děpoltkám za kamarády a jen blikačky a světla oznamují naši přítomnost v lese pod Osekem. Dorážím do hejna, Martin ještě napravuje neposedný blatník a projíždíme Děpoltky kolem koňů a po hrázi rybníku k Mezirolí, kde se loučí Roman s Ájou. Žíža je ovšem tvrďák a doprovází tým dál v pískovém sjezdu pod Strážištěm a po louce ke kravínu ve Staré Roli a dál k cíli.
Postupně tým opouští Míra, Martin i Řízek, otevřená náruč základny nás vítá po ujetí 45 kilometrů a začíná rehabilitační část dnešní vyjížďky. Cvičební značky obsazeny, dech i organismus zaplavovaný 10ti a 12ti voltovými ionty se uklidňuje, vzrušující debata, výkony Sparty a jiná důležitá témata probrána. Čas se naplnil, doprovázím tmou šampióna na dlouhé cestě a ve vysilujícím stoupání k domovu. Doma koukám na fotky, které dnes doplnilo i bystré oko a rychlá spoušť Martinovy telefonickofotografické, několikanásobně zmenšené generace potomků zrozené z patentu USA číslo 174465. Múza mne kamarádi opouští, příspěvek dopsán, vypínám PC a kdo dnes nebyl či se odrodil, může jen litovat…
Napsat komentář