Třídomí, koupačka
…právě jsem se vrátil z Hradu
Nad karlovarskem leží dnes dusná poklička, sedlám před domem svého bajka a kolem mne padají kapky vody, vrabci se perou, řvou a do toho svítí a pálí slunce. No kapek jsem napočítal šest na hektar a vyrážím za kamarády ke Startu. Nebe nad Krušnými horami šedomodré, Láďa podává zprávu o stavu počasí nad Slavkovem a jeho rozmočené vůle, nikam nejede. Soudíme tedy že má ještě rozsekanou pr… ze Stounmena.
„Vzhledem k horku dáme koupačku na Třídomí“. Názor, že mančaftu chybí ručníky a koupací úbory zamítnut a vyjíždíme za náčelníkem pokořit vrcholy Tuhnického lesa. Chvilka zdržení na fotku z Abergu a tým mi zmizel ve sjezdu v houštinách buřeně. Spojení však funguje, malý náčelník mě usměrnil a navedl do kolmého sjezdu k Jungmanově cestě, stále dolů a kolmo přes vrstevnice do Březové k nádraží.
Tým zodpovědně počkal až spadnu z nebe a již se sápeme úbočovou, velmi zdravě nakloněnou cestou k hájovně Bor. Pěkný odpolední relaxační začátek pro sedmnáct bajkerů zdravících účastníka Tour de France Žíru, tentokrát sedlajícího zahradní traktor a najíždějícího kilometry v zeleném pažitu kolem Fčelína. Hájovnu máme za sebou a v rychlém tempu stoupáme ke Kozihorské, na Kozí vrchy a k rozcestí U Bošířan. Na nikoho se dnes nečeká, zkratkou po zelené a za Romanem padáme další zkratkou k popravišti. Dnes není na programu žádná poprava hříšníků, kat je již v důchodu, má již dlouho odpracováno a nás čeká průjezd loukou a kamenitou cestou přes kótu Nad větrným dvorem do Slavkova.
Projíždíme Kounicemi a nad tunelem do Slavkova. Po Láďou inzerovaných vodních přívalech ani památky, všude sucho a troud. Sjezd kolem Pulečka, výjezd po rozbitém asfaltu do Třídomí, objet závoru a již noříme svá těla do chladivé, hnědě zabarvené rašelinové lázně. Deset centimetrů teplá vrstva vody a zbytek ke dnu má tak teplotu na 2 cm délky pátého údu. Chvilka koupání ukončena, lázeňskou pohodu necháváme za sebou a přes Nadlesí a Dvory jedem ke sjezdu po zelené do Lokte.
Stojím pod schody na asfaltu a náčelník hlásí ztrátu cyklocomputeru. Tuší a ví kde ho ztratil, vrací se pro něj a někteří z nás jedou zkontrolovat stav restaurace u Gardnera. Není zde čas na hrdinství, tak dávám jedno malé a již se objevuje náčelník i s nalezeným přístrojem. Slibovaný klidný návrat kolem Ohře se mění pod tábořištěm v závodní úprk a po chvilce stojíme pod terasou restaurace Jan Svatoš, odkud kyne Tukanům, zřejmě hodně vyšťavený Ouroďák s půllitrem v ruce a hlásí, že se vrátil právě od pokladny.
Ouroďáka opouštíme v místech, kde pramení velmi drahá „Plzeň“ a míříme do náruče základny již bez Romana, Áji, Míry, Jezevce, Ríši a Pušáka. Sedíme na terase a Honza D. chvějivým hlasem a se slzou v oku vzpomíná na třicetileté výročí šťastně prožité okupace jeho mladistvé svobody. Debata se věnuje všem tématům i výjezdu Tukanů na Rychleby. Šampión mezi tím sleduje vývoj nemilosrdného boje Sparty o předkolo ligy mistrů. Steaua vyrovnává na 1:1 a černá perla navléknutá do barev Sparty v posledních vteřinách akrobatickým způsobem zahazuje 100% šanci. Slyším ještě komentář kamarádů „kdyby Sparta místo akrobata koupila raději fotbalistu …“.
Venku tma, jedu domů potemnělými uličkami kde neosvětlené pozdní chodce prozrazuje jen vůně špatných sprejů. Doprovázím neosvětleného šampióna, kolem nás jezdí mlíkaři, ale asi mají jisté zkušenosti s důchodcem závodníkem tak nás nechávají na pokoji. Jsem doma, zdravím se s drahou polovičkou, hygiena a tělesná očista provedena, pokládám hlavu na polštář, tělo pod přikrývku a místo snů přemýšlím kam vyrazíme v sobotu …
Míra Handlíř
Upřímně smekám nad krásnou češtinou a vtipným komentářem vcelku běžné vyjížďky. Péťa to umí tak podat,že ten,kdo se nezúčastnil a četl toto vyprávění, musel trpce litovat,o jaké to dobrodružství přišel. To by stalo za knihu,Péťou.