no jsou rychlejší…
nad Javořinou
Červen umazává poslední dny z kalendáře, polovina cyklistické sezóny Tukanů je skoro za námi, před námi jsou prázdninové aktivity a dnes i vyjížďka směřovaná do řídkého vysokohorského vzduchu a terénů kolem nebetyčných vrcholů Jedlovce a Javorníku nad Nejdkem.
Bublající hladiny teploměrů a slunce nás vítá u Startu, účast je dnes slabší, ale budou alespoň přibývat „nováčci“. Cvakají nášlapy, kliky se točí, kolem vysílačky míříme k Jimlíkovu přes polní letiště do Nové Role, kde nás čeká za lávkou kořenovka a zelená značka ukazuje své zuby ve stoupání k lesní školce. Chvilka na vydýchání není náčelníkem ordinována a stoupáme stále svižně kolem odtěženého vrcholu Hutnického vrchu vzhůru do Smolných Pecí.
Chvilka čekání na opozdilé a nastává stoupání a klesání ve směru k Suché, kde část týmu přejela bludný kámen a neplánovaně provedla průzkum možností k překonání neznámého prostoru v terénech pod Pozorkou. Všude jsou cesty, ale vracíme se pokorně ke zbytku týmu a jedeme k Žábě, kde se odrozuje maratonec Láďa, který se vrací zpět do Slavkova. Projíždíme Nejdkem, stoupáme Dukelskou, abychom si projeli a v obráceném směru vychutnali, úzkou stezku vedoucí nad tratí mezi kopřivami kolem plotů a v křoví vzhůru k Žižkovu vrchu a dál pod Jedlovec. Cíl dosažen, terén a cesty se dostávají do horizontální polohy a od rozcestníku „U chlapů“ to bereme pod Javorník, kde mezi kravinci kličkujeme ve sjezdu k Javořině.
Malebné výhledy na Pajdl a Velflík po levici, zprava skvělý výhled na kouřící komín palivového kombinátu na využití hnědého uhlí a posléze si od Pouště až po Rájec užívají i naše čichové buňky výparů z rektizolky posílené, pro lepší dojem, emisemi oxidu siřičitého z téhož závodu.
Opouštíme rychle tato místa bez mléka a strdí, sjíždíme z hor do údolí, kde neteče Volha a Don, ale Vlčí potok a projíždíme Božíčany, Jimlíkov, Počerny a kolem Teska dáváme bomby k základně. Myčka použita ke smytí stop po kravincích a prachu, konzumačky se plní čárkami a kuchař má také co dělat. Probíráme logistiku a přípravy na desetidenní, dočasnou okupaci Bulharských hor a jiná závažná témata točící se kolem znovusešroubovaného „železného“ muže a srdečného rozhovoru Dimy s papežem. No snad nám Jirka vymodlil v Římě slušné počasí pro Bulharsko a pro kamarády, kteří osiří v terénech a zemích Českých.
Napsat komentář