nová čerpací stanice…
na startu u Startu
Sobotní odpoledne a nově opravená terasa doplněná pípou přivítalo slušnou sestavu devíti Tukanů. Kam??? No přece tam a s podporou vyhlídky na pěkné projevy dubnového počasí s dlouhodobě podprůměrnými teplotami pro toto jarní období.
Přebírám se cyklošatnou a hledám vhodné oblečení na vyjížďku. Dlouhé čapáky na ostro, triko, volím zimní bundu, na hlavu čepici a helmu, na roztřepené konce horních končetin navlékám letní dlouhoprsté rukavice. Na světlo boží a do prvních kapek deště vytahuji čerstvě vyčištěného bajka a u Startu nalézám první Tukany sedící na letní terase nově otevřené restauračky. Bobo neváhá a dává si první, sice maloobjemovou 12ti voltovou iontověchmelovou podporu. Dostavují se i další z kamarádi z horských oblastí Děpoltek a Nejdku.
„Zakroužíme v terénech za houpačákem ve Starém Sedle, pak Supí potok ke Dvorům, Třídomí a Slavkov“. Směr a cíl určen, vyjíždíme do Jenišova, loketskou kypu a technické pasáže v lesíku za Novým Sedlem máme za sebou. Déšť nám nad Loktem začíná smáčet helmy a hlavy. Sjezd k Ohři a již se houpeme na lávce pod Starým Sedlem. Ještě slyším pokyn „… kdyby se někdo v terénu pod zámkem ztratil, tak u lávky je místo srazu!“ a tým mizí v kličkách mezi stromy, v prudkých krátkých stoupáních a sjezdech. Mažu za nimi, kupodivu moc neztrácím a překážkou není ani místo mezi kameny, kde se minule „právě posral“ Dima.
Pod zámkem jsme lehce dvakrát zakroužili, u lávky se sjíždíme beze ztrát, na focení není čas. Vlhkost a rosný bod se stále zvyšuje, zvyšuje se i nadmořská výška, od řeky je ke kostelu už jen kousek Žlutá značka nás provází ke Kamenitému/Supímu potoku a ve Dvorech nastupuje proti nám lehký protivítr, chlad a Bobovi mrznou prsty. Má tedy výmluvu, opouští , společně s náčelníkem sestavu a jedou do Lokte. JTF domů a Bobo rozehřát mrznoucí části kostry ke Kubrychtům.
Kilometrů je najeto málo, tak si dáváme ve stále se zhoršujícím počasí ještě Nadlesí, Třídomí a Horní Slavkov. Popraviště je tentokrát opuštěné, ani mistr kat v tomto nepříznivém počasí nepracuje a doma vzpomíná na pracovní úspěchy. Před týmem je ještě stoupání pod vrchol Strániska a dnes dost chladný a mrazivý sjezd přes Kozihorskou k hájovně Bor, kde je ve Fčelíně zalezlý Žíra. Jezevcovka je tentokrát vynechána, výjezd ke trati v Doubí pro zahřátí, zmrzlými prsty se blbě řadí a pivní špurt je zahájen.
Promočeni obsazujeme místa, horkým čajem ohřívám zmrzlé články prstů a druhá fáze tréninku začíná. Keců jak o pouti, těla, oblečení vysychá a nejdecký Pavel se zapisuje do týmu. Všechna témata, kromě sexu a výkonů Sparty, probrána, vyjížďka zhodnocena. Ještě doplnit do deníčků najeté kilometry a nastoupané metry, projít sprchou a už se můžeme zalykat domácím štěstím.
Napsat komentář