… tak ji uvidíme na startu Krále Šumavy?
utajený Bobovo miláček?
Dnes byl konečně špionážně protřelými agenty objeven a zveřejněn snímek Bobova nového fulla. Bohužel je značka výrobce pokryta bahnem a jinak bdělí reportéři Chebského hraničáře neuvedli typ vidle a osazení komponenty. Snad jen značku bowdenu a tlumiče se pozorným čtenářům podaří rozluštit.
Tukani se připravují na novou sezónu nejen doma či na šumavských pláních, ale i v ráji tepla, perel, vysokých vln a sladkých písní domorodců pějících lásku a hbitými prsty ovládajících ukulele. Vzhledem k povětrnostně se měnícím podmínkám a rychle zmizelé sněhové pokrývce krušnohorských běžeckých stop, je dnešní účast u ACS překvapivě bohatá, nadějná a slibující velmi pěkné výkony v tomto ročním období. Norští soudruzi, slídící a sedící u obrazovek radarů, slibují teploty nad nulou a déšť předvídají do hodin, kdy už budeme pod střechou základny.
„Dáme Zemanovu stezku, Suchou a Poušť, pak se uvidí…“, tým vyráží v jedenácti pokořit nástrahy terénu ve směru na Čankov, kde v lese nad Bílou skálou zkouší Tukani svou sílu a rovnováhu na oblíbeném Parapetu. V lese skoro sucho, jen pod Ouroďákem se trhá terén a Jirka předvádí ukázkový sešup z kola. Pro radost je vložen krátký sjezd na cyklostezku do Nové Role, kde se kolem Rolavy proplétáme k lávce. Stoupání k lesní školce je ztíženo kličkováním mezi modely terénních autíček a pomalu mokvajícím terénem stezek pod Hutnickým vrchem. Náčelník nahlas oceňuje zkratky, lalůčky a dlouho nejetá místa kudy nás neomylně vede Roman k Zemanově stezce. Sjezd k Rolavě a už se ploužíme ve zbytcích sněhu k lávce a na asfalt.
Nažhavení mladíci očekávající výjezd po lesní cestě k chatě U Kobelce jsou rychle umlčeni a ve výjezdu ke kapli na Starou Suchou jsme se ani nezpotili. Do Nové Suché dává náčelník týmu volnost, mladí hřebci ženou vzhůru své bajky bahnem, sněhem a terénem, dříve narození trhají asfalt ve stoupání k odbočce na Poušť, kde nastává to pravé a kola se boří nejen do sněhu, ale i do vody a bahna. Poušť nás vítá silným protivětrem, ale také vůní probíhající zabijačky, kterou majitelé ubránili proti přesile Tukanů. Nijak se nezdržujem a se studeným větrem v zádech se blížíme terénem ke Studené vodě a Tatrovicím. Pláště kloužou v rychlém sjezdu a jak jinak než ve vodě, bahně, sněhu a ledu do míst, kde nás vítá oblíbený parfém vřesovského rektizolu.
Tým v cíli, již oslaben o Áju, Romana a Čendu, zdolal všechny nástrahy a vyřádil se v podmínkách, jenž nedávaly dnes mnoho šancí pro rychlý pohyb. Garminova statistika vykázala v cíli 13,7 km hodnoty rychlosti pohybu, 52,8km ujeté vzdálenosti a 982 nastoupaných metrů. Myčka připravena, nánosy bahna a špíny z bajků odplaveny a kdo by řekl, že se před 46ti lety poprvé ozval svým silným narozeneckým tenorem Martin. Všemi silami a podpořeni navrátilcem ze Šumavy Bobem, mu pomáháme toto výročí připomenout a oslavit. Tak vše nejlepší do dalších let.
Napsat komentář