Stanovická přehrada
Sobotní listopadové odpolední hodiny v době poledního klidu a u Startu je devět Tukanů, kteří se po dohodě vydávají prozkoumat prostor vodohospodářské soustavy Stanovice-Březová, vodního díla zajišťujícího stálý průtok vody z našich vodovodů, zjistit stav výšky vodní hladiny a v případě nízkého stavu vody se projet po zatopeném mostě. Mezi námi je i po dlouhé době Petr Dima, muž s částečně ocelí vyztuženým zdravím. Chvíli se nechává přemlouvat k vyjížďce, ale vábení kamarádů, šumění gum bajků a rachot přehazovačky je silnější než volání domova. Je po sezóně, rychlost pohybu je přizpůsobena změně počasí a nastupujícímu chladu. Svatý Linhart, sjezd kolem vodárny do Březové a pak je, pro zahřátí, vloženo skoro lehké stoupání kolem potoka k cestě od Kome nad Waltrovku a dál lesními cestami ke Kolové a Pile.
Tentokrát je vynechán požitek z jízdy hořečkovou loukou a nastupuje sjezd k Járově břízce a klidné hladině vodní nádrže. Stojím na zbytcích asfaltu končících ve vodě a vzpomínám si na pěknou, klidnou, barevnou divokou přírodu kolem Lomnického potoka a nyní zatopeného hlubokého kamenitého údolí. Utírám slzy, vzpomínky odvál čas a most je pod hladinou. Nemáme letos šanci jej zdolat, obracíme se a lehkým stoupáním, které ovšem nemá rád Ouroďák, míříme k Červenému kříži. Krátká chvilka na doplnění kalorií, kolem pramene míříme pod Viklan a po červené na Pilu, Telenec a zdaleka viditelný vrcholový bod pojmenovaný jasnovidci „Vítkův“ vrch.
Bobovi mrznou odumřelé, roztřepené konce horních končetin a fofrem sjíždí po asfaltu ke Kome. Pod zbytkem týmu Vary jak na dlani a čeká nás pěkný sjezd po modré a zkratkou k Richmondu. Fofr, vítr mi čechrá vlasy pod kuklou, nestačím se kochat výhledy, za námi se zvedá listí a po chvilce brzdím u bývalých plynových lázní, nyní změněných na drahou ubytovnu pro ruské imigranty. Prohlídka lázní se nekoná, slyším hlas „Zuzanka volá“, rychle se přemisťujeme zlatým lázeňským pruhem k myčce na základně. Bajky omyty, místa u stolu obsazena a Pepíno přiznává, že je již několik hodin čerstvým dědkem. Stejné nadělení má i šampión, který je ale nepřítomen a nemůže se s námi podělit o svou radost. Oslavujeme a zodpovědně zaléváme čerstvé přírůstky do dívčího mančaftu Tukanů. Tak na budoucnost Tukan Bike týmu.
Napsat komentář